Zříceninu hradu Velešín najdete nad přehradou Římov nedaleko Českého Krumlova
Vzdušnou čarou je město Velešín vzdáleno od stejnojmenného hradu malý kousek. Ale vzhledem k zatopenému údolí řeky Malše a vybudování vodního díla Římov budete muset ujít necelých šest kilometrů, než se na historickou pamětihodnost z doby vlády Přemysla Otakara I. z města dostanete. I když se zřícenina nachází v ochranné vodárenském pásmu, tak je volně přístupná.
Jeden z nejstarších kamenných královských hradů
Vznik hradu Velešín je možné datovat do první poloviny 13. století. Postaven byl jako královský hrad na úzkém skalním hřbetu ve výšce 485 metrů nad mořem. Dnes se jeho zbytky ční nad přehradou Římov. Kromě českých králů z rodu Přemyslovců vlastnili hrad od 14. století také Rožmberkové. V jejich majetku byl asi sto let až do roku 1487, kdy ho z důvodu špatné statiky opustili. Od té doby hrad chátral do současné podoby zříceniny, kdy jsou patrné terénní zbytky opevnění a malé fragmenty zdí.
Nejblíž je to na zříceninu hradu Velešín z obce Sedlce. Od rozcestníku nedaleko rybníku se vydáte po modře značené turistické trase a po ujití asi kilometru a půl budete na místě. Cestou je třeba si dávat na to, abyste nešli do prostoru, který je chráněný jako ochranné vodárenské pásmo. Asi sto metrů od zříceniny je jednoduchý turistický přístřešek.
Perchta ze Šternberka
Své poslední roky života na hradě Velešín strávila česká šlechtična Perchta ze Šternberka, rozená z Kravař a Plumlova. Je možné, že se stala první šlechtičnou, která se přidala k husitství a přijala čtyři pražské artikuly. Zajímavé ovšem je, že její manžel Petr Konopišťský ze Šternberka byl velikým nepřítelem husitů. Účastnil se i Kostnické koncilu, jehož rozhodnutím byl upálen Jan Hus. K husitství Perchta ze Šternberka konvertovala již jako vdova. Na Velešíně zemřela 12. února 1447.
Přehrada Římov. Foto: Czeva, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C5%98%C3%ADmov_Reservoir_06.jpg
Vodní nádrž Římov
Přímo z hradu Velešín se můžete dívat na hladinu vodní nádrže Římov, postavené v 70. letech minulého století. Slouží jako zdroj pitné vody pro okolí Českých Budějovic i pro město samotné. Hráz má výšku nad terénem 47,5 metru a délka hráze v koruně je 290 metrů. V přehradě se však nevykoupete, protože koupání v ní je zakázáno.
Zdroj: https://www.pvl.cz/, https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_velesin.htm
Hrad Velešín. Náhledové foto: Petr Kinšt, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vele%C5%A1%C3%ADn_2015-08-01_P%C5%99%C3%ADkop.jpg
U nás i za hranicemi je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.