Zřícenina hradu Drahotuš leží nedaleko Lipníku nad Bečvou

Z Lipníka nad Bečvou se můžete pěšky vydat ke zřícenině hradu Drahotuš, která je od města vzdálena necelých devět kilometrů. Sledovat přitom budete cyklotrasy číslo 6172 a 6241 a modře značnou trasu pro turisty. Půjdete přes obce Jezernice a Podhoří. Z návsi v Podhoří, kde je také autobusová zastávka, je to ke zřícenině už jen necelý kilometr. Co vás tam čeká?

Juřačka a cesta k hradu Drahotuš

Jako správný hrad i Drahotuš byl vybudován na kopci, aby to neměli případní dobyvatelé tak jednoduché se k němu dostat. Zřícenina stojí v západní části masivu zvaném Juřacka, který je součástí Oderských vrchů. Ve středověku byly na Juřackách dvě vesnice, Juřitínov a Žabíkov, které ale dnes už na mapách nenajdete.

Po obvodu Juřacek a přes jeho západní část vedou turistické značky a cyklostezky. Z hlediska ochrany přírody je zajímavé hluboké údolí potoka Jezernice, kterému se říká Peklo. Jinak je to také mlynářská osada v obci Podhoří. Dostat se tam můžete z obce Podhoří od stejnojmenného rozcestníku po zeleně značené trase.

Peklo je odtud vzdáleno asi jeden a půl kilometru. Ze stejného rozcestníku ale lze pokračovat po modré trase ke zřícenina hradu Drahotuš. Projdete okolo kostela svatého Havla a hřbitova a budete pokračovat do kopce až k rozcestníku Pod Drahotušem. Tam je třeba odbočit doleva ke zřícenině hradu. Jestliže byste pokračovali rovně, došli byste až do obce Uhřínov.

Údolí Peklo. Foto: Fry72, Karel Frydrýšek, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Gotická zřícenina hradu Drahotuš

Výstavba hradu Drahotuš začala ve 13. století v gotické slohu. Založit ho nechal moravský šlechtic, maršálek a purkrabí z Přerova – Bohuš z Drahotuš, který byl součástí družiny krále Přemysla Otakara II. a společně s ním se účastnil vojenských tažení. Za věrné služby získal místo purkrabího i hodnost maršálka. Král mu daroval oblast v blízkosti Lipníka nad Bečvou. Hrad Drahotuš střežil kupecké cesty, jež vedly Moravskou bránou.

Po pánech z Drahotuš získal hrad moravský markrabě Jan Jindřich, jinak mladší bratr Karla IV. Po něm ho vlastnil jeho syn, markrabě Jošt Moravský. Pak se hrad dostal do rukou pánů z Cimburka, později Pernštejnů. V 70. letech 15. století přestal hrad Drahotuš vyhovovat jako sídlo, byl opuštěn a postupně chátral.

Do současnosti se z hradu dochovalo přízemí paláce obdélníkového půdorysu, zbytky věžovité brány, hospodářských stavení a hradeb a také kusy zdiva válcovité věže.

Zdroj: mapy.cz, https://infocentrum-hranice.cz/zricenina-hradu-drahotuse/

Hrad Drahotuš. Náhledové foto: Milos Pospa, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons