Zeměpis jinak: kam byste vyrazili, kdybyste chtěli za protektorátu zdolat nejvyšší vrchol ČR

Celých šest let se mohla tahle jinak poměrně nenápadná hora pyšnit titulem té nejvyšší v ČR. Jak jste asi správně uhodli, šlo o Protektorát Čechy a Morava v letech 1939-1945. Řeč je o Lysé hoře, jež je za „běžných“ okolností nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Pyšní se výškou pouhých 1324 m n. m.

Leží na rozhraní obcí Krásná, Staré Hamry, Malenovice a Ostravice. A váže se k ní také mnoho zajímavostí. Na jejím vrcholu najdete telekomunikační vysílač, horské chaty a meteorologickou stanici. A najdete tu samozřejmě i stanice horské služby s provozem zejména o víkendu a během svátků. A v jejím okolí nechybí ani několik přírodních rezervací. Jmenovat bychom mohli například:

• Mazák a Mazácký Grúnik,
• Koryto řeky Ostravice,
• Malenovický kotel apod.

Čarodějnice, skauti i letecké neštěstí

Nejznámější „součástí“ Lysé hory je asi mohyla Ivančena, vystavěná na památku mnoha popravených skautů. Leží na hřebeni hory. Jde o trochu symbolické místo, když si uvědomíme, že se na Lysé, kvůli její výšce, prý slétaly čarodějnice z celého kraje a pořádaly tu své divé rejdy A pokud se mezi ně náhodou připletl náhodný pozorovatel, utancovaly ho k smrti.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Nejhorší událost, kterou její svah pamatuje, je však cvičný let 21. května v roce 1964. Tehdy tu cvičily dva armádní stroje MIG-19S. Nepanovalo však právě příznivé počasí a hustá mlha spletla pilota mjr. Vlastimila Zaydlara natolik, že narazil do úbočí hory. Vše bylo tak rychlé, že se nestačil ani katapultovat a na místě zahynul.

Místo, které si zamiloval i Petr Bezruč

Znáte nejstarší turistický výšlap v Evropě? Jde o tzv. Bezručův výplaz, který se koná už přes 60 let. Koneckonců, vždyť právě Lysá hora a její okolí inspirovaly tohoto jedinečného básníka k sepsání jeho nádherných básní a básnických sbírek.

Ovšem turistika v této oblasti nebyla právě jednoduchá. Ano, už v roce 1880 vyrostla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského. Tehdejší doba však přála národnímu cítění, takže se turistům k takové „památce“ přece jen příliš nechtělo. Petr Bezruč však tuto „německou“ chatu prokazatelně navštívil.

Je proto paradoxem, že je po oněm pojmenována až „česká“ chata, jež vznikla v roce 1935 pod taktovkou Klubu českých turistů, kteří ji pojmenovali právě podle Petra Bezruče a dnes je tedy známá jako Bezručova chata. Mimochodem, jejího otevření se tento básník jednoduše zúčastnit odmítl.

Dlužno ještě říci, že v roce 1948 byly obě budovy znárodněny a německá chata Albrechta Habsburského byla jednoduše bez větších cirátů přejmenována na chatu Slezskou. Nakonec se obě stavby sjednotily – a také vyhořely. A to hned dvakrát (v letech 1972 a 1978).

Měli byste vědět

V blízkosti hory (konkrétně ve vesnici Pražmo) sní svůj věčný sen i jedna z Bezručových literárních hrdinek – Maryčka Magdónová. A to i když si mnoho lidí myslí, že je pochována u ohradní zdi malého hřbitůvku, nacházejícího se na Starých Hamrech. Ve skutečnosti jde jen o její pomník a symbolické připomenutí ženy, kterou tento básník údajně platonicky miloval

Kde v Pražmě však její hrob leží, se neví. Jakožto sebevrah „patřila“ za zdi hřbitova, ovšem ve farních knihách se podařilo najít zmínku o žaludeční nemoci. Dost možné tak bylo celé nařízení obejito jednoduše za pomoci tyfu, který v tehdejší době stále ještě značně řádil. Hledat jeden konkrétní hrob by tak bylo zbytečné, i když se mnohdy na internetu dočtete, že tam skutečně je.

Zdroj náhledového obrázku: Vlastní archiv Radka Štěpána