Zbavte se romantiky, takhle vypadají egyptské pyramidy ve skutečnosti

Možná to také znáte. Některé památky jsou krásné, jen když je fotíme z určitého úhlu. A bohužel to platí i o pyramidách. Stále se rozpínající Káhira jim totiž nedělá příliš dobré pozadí. Některé slumy káhirského předměstí dokonce najdeme i v jejich těsné blízkosti, i když se proti tomu zodpovědné úřady snaží bojovat.

Zapomeňte teď na tři siluety obrů z pohlednic a podívejte se na docela jiné snímky. Na takové, které realitu žádným způsobem nepřikrášlují.

Stačí jen nahlédnout za poslední kámen

Pyramidy v Gíze nejsou obklopené pouští a pustou plání. Tedy ne tak, jak by se mohlo zdát. Pokud jen trochu uhnete z běžných turistických tras a vydáte se k okraji náhorní plošiny, na které stojí, budete jistě překvapeni. Spatříte spoustu zeleně – ale také domy a rušné hemžení velkoměsta. Pokud jste někdy měli o pyramidách nějaké romantické představy, okamžitě vás přejdou.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Jedno velké staveniště

Gíza navíc není z pohledu archeologie mrtvým místem. Stále tu dochází k novým a novým objevům. Mimochodem, víte kolik pyramid je v Gíze? Ne, jen tři to nejsou. Může jich být až 9, protože do pyramid se pohřbívaly i královny nebo jiní významní členové královské rodiny. Ovšem z některých zbytků zasypaných pískem je jen obtížné rozpoznat, zda šlo o plnohodnotnou pyramidu, nebo třeba „jen“ o mastabu.

A neodpočívají tu jen mrtví. Své místo tu našla i řada předmětů, které si s sebou chtěli odnést na onen svět. Nejznámější je asi velká sluneční bárka (jednu najdeme v Muzeu sluneční bárky, pečlivě zrekonstruovanou a sestavenou). Je tedy třeba se smířit s tím, že ne všude se dostanete. Archeologické práce jsou tu zkrátka nadevše.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Pyramidy mají v sobě díry

Další překvapení pro všechny, kdo dají jen na pohlednice. První takto výrazně poznamenanou stavbou je určitě Cheopsova pyramida. V Gíze je největší ( i když to tak nevypadá, protože mazaný Rachef nechal tu svou postavit výš – ano, to je ta se zbytkem vápencového obložení na vrcholu). Proboural ji sem už v 9. století egyptský vládce chalíf Abduláh al-Mamún. Myslel si, že uvnitř najde mnohé cenné poklady, ale měl smůlu. Pyramida byla prázdná, i když podle všeho nebyla nikdy vykradena. Jde o jednu z největších záhad egyptologie, kterou se dost možná už nikdy nepodaří vysvětlit. Mamúnův otvor si každý návštěvník může prohlédnout do sytosti, právě díky němu se totiž do útrob Cheopsovy pyramidy vstupuje.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Ještě větší „jizvu“ však najdeme na Menkaureově pyramidě. Měla zkrátka smůlu. Traduje se, že na ní ve 12. století  osm měsíců trénovali mamlúkové a snažili se za pomoci děl prorazit otvor dovnitř. Ve skutečnosti se jí na pokyn svého nadřízeného snažili víceméně rozebrat, aby bylo možné dostat se dovnitř. Neuspěli, zato vykradači později ano. Z jejich řádění zbyl jen sarkofág, který však nakonec skončil na dně moře při převozu do Anglie. Trochu moc příhod na jednu „malou“ stavbu, že?

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org