Zámek Týnec u Klatov se po dlouhé rekonstrukci otevírá veřejnosti. Lákadlem je netradiční výmalba stropů od našich současných umělců

V obci Týnec, která leží asi sedm kilometrů jižně od Klatov, se nachází unikátní architektonická památka vrcholného baroka. Je jím monumentální zámek Týnec, který je dominantou širokého okolí. Stojí totiž na těsně pod vrcholem návrší, a to od počátku 18. století. Postavit si nechal hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat. Zámek toho za svou existenci zažil dost a možná by skončil v propadliště dějin, kdyby se do něho nezamiloval sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz. Ten mu pod čtvrt století trvající rekonstrukci vdechl nový život. Co zajímavé mohou na zámku návštěvníci vidět?

Zámek Týnec vstal z popela jako bájný Fénix

Pustit se do opravy mohutného barokního zámku, u kterého chybějí okna, dveře, stropy, má narušenou statiku a prší do něho, to chce velký kus odvahy. Jan Pelánek ji v sobě našel, když se před 25 lety rozhodl zámku Týnec navrátit jeho bývalou krásu, a získat tak prostory pro muzeum moderního umění a vybudovat tu umělecké centrum. V dražbě zámek koupil a pustil se do díla.

Historická stavba má pět pater a pět tisíc metrů čtverečních. Práce na rekonstrukci pokračovaly pomalu, padly na ně veškeré úspory jejího nové majitele. Financemi přispělo i Ministerstvo kultury České republiky, Evropská unie či Centrum pro regionální rozvoj v Praze. Dlouhý je i seznam soukromých dárců finančních prostředků. Díky tomu a neúnavné vytrvalosti nových majitelů mohl být v roce 2014 zámek Týnec prohlášen za národní kulturní památku.

V zámku se nedochoval žádný mobiliář a původní barokní krovy zničil minulý majitel. Stropy, které také chyběly, musely být znovu vybudované. Proto se majitelé rozhodli se souhlasem památkářů je vyzdobit netradičně, a to malbami od předních současných umělců. Na výmalbě se podíleli i Alena Anderlová nebo Tomáš Císařovský. Umělci se museli držet jednotného tématu, ale pojmout ho podle sebe. Spíše než buclatého barokního andělíčka na stropě uvidíte postavy, které mají k zámku Týnec vztah. Je to například stavitel Jaroslav Polívka, který zámek vlastnil za první republiky.

Kaple svatého Jana Nepomuckého. Foto: Alena Kalová 

Zřícenina kaple svatého Jana Nepomuckého

Chcete-li zažít nevšední výletní den, vydejte se až na hranici chráněné krajinné oblasti Šumava do Týnce u Klatov. Nejpohodlnější je to pochopitelně autem. Nemáte-li ho, tak zkuste se sem dopravit po železnici. Z Klatov je to z vlakové zastávky asi osm a půl kilometry pěší chůze. Dva kilometry před cílem narazíte uprostřed lesů na zříceninu barokní kaple svatého Jana Nepomuckého, kterou si nechal v roce 1730 postavit Maxmilián Norbert Krakowský-Kolowrat, zakladatel barokního zámku v Týnci. Kaple byla orientována přesně na ose zámku Týnec.

Do dnešních dnů z ní zůstalo jen torzo, ale ještě před druhou světovou válkou kaple sloužila jako rozhledna. Až se kaplí pokocháte, tak před vámi bude jen překonat hráz rybníka Gomora a po žlutě značené turistické trase se dostanete až do obce Týnec a až k zámku.

Prohlídněte si zámecké interiéry

Vstupenky do zámku Týnec pro jednotlivce, rodiny a menší skupiny do 15 osob zakoupíte na pokladně zámku, a to v sobotu a v neděli, případně elektronicky na webových stránkách zámku Týnec. Plné vstupné vás vyjde na 220 korun, studenti a senioři zaplatí 150 korun. Rodinné vstupné vychází na 450 korun nebo 250 korun podle toho, jestli jde s dětmi jeden, nebo dva dospělí.

Zdroj: https://www.zamektynec.cz/, https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-barokni-zamek-v-tynci-u-klatov-vypiplali-jako-dite-ted-ho-oteviraji-pro-verejnost-40465758

Zámek Týnec. Náhledové foto: Alena Kalová