Zámek Kynžvart se pyšní unikátním Kabinetem kuriozit, ve kterém najdete osobní předměty známých historických osobností

V Karlovarském kraji nemají o lázně nouzi. Jsou tu nejen Karlovy Vary, Františkovy Lázně či Mariánské Lázně, leží tu i město Lázně Kynžvart, jež se také pyšní lázeňskou péči. Tu poskytuje od 20. let 19. století. Samotná historie města ale započala mnohem dříve, už ve století třináctém, a byla spojena s hradem Kynžvart, jenž střežil obchodní cestu vedoucí z Bečova do Chebu. Zdejší oblast má blahodárné klima a bylo by škoda ji neprozkoumat podrobněji. Co zde tedy uvidíte?

Hrad Kynžvart

Osud kynžvartského hradu byl docela zajímavý. Založený byl možná okolo roku 1287 za vlády krále Václava II. Přesné datum známé není, takže je docela pravděpodobné, že k tomu došlo ještě dříve. Asi o šedesát let později ho obsadili loupeží rytíři, pro které bylo přepadání obchodních karavan zdrojem docela slušné obživy. Chebští konšelé ale této zločinnosti udělali přítrž, obrátili se na krále Karla IV. a ten nechal hrad zničit. To se psal rok 1348.

Za vlády jeho syna Václava IV. došlo k obnovení hradu a k postupnému střídání jeho majitelů. V roce 1623 se dostal do rukou rodu Metternichů. Hrad Kynžvart ale doplatil na třicetiletou válku, protože ho švédští vojáci obléhali a následně pobořili. Část rozbořeného zdiva Metternichové využili při barokní přestavbě svého zámeckého sídla Kynžvart.

Do současnosti se z hradu zachovaly poměrně rozsáhlé zbytky zdí včetně velké nárožní bašty. Další stopy původní zástavby je vidět v terénních nerovnostech. V roce 2017 byly otevřena Pohádková cesta na hrad Kynžvart, jež vede z Lázní Kynžvart. Pokud na hrad vyrazíte od kostela svaté Markéty a budete sledovat žlutě značenou turistickou trasu, po 1,3 kilometru se dostanete ke zřícenině.

Hrad Kynžvart. Foto: Lubor Ferenc, CC BY-SA 3.0 <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_Kyn%C5%BEvart_(1).jpg>, via Wikimedia Commons

Zámek Kynžvart

V údolí pod kynžvartským hradem byl v letech 1585 až 1597 postaven renesanční zámek. Jeho majitel Kryštof Jindřich mladší z Cedvic se účastnil protihabsburského stavovského povstání, takže po Bílé hoře byl jeho majetek zkonfiskován a dostal se do vlastnictví rodu Metternichů. V jejich majetku bylo kynžvartské panství až do roku 1945. Nejslavnějším majitelem zámku byl ministr zahraničí a kancléř kníže Metternich, v jehož režii byly úpravy mezinárodních vztahů v Evropě po porážce Napoleona. Kníže Metternich nechal kynžvartský zámek přebudovat v klasicistním slohu. Po své demisi v roce 1848 a tříletém londýnském exilu pak až do své smrti na zámku Kynžvart pobýval velmi často.

Zámecká knihovna a kabinet kuriozit

Zámek Kynžvart se může pyšnit jednou z nejvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice, kterou vybudoval kníže Metternich na základech pozůstalosti po trevírském arcibiskupovi a kurfiřtovi Lotharovi von Metternich. Knihovna obsahuje na 24 tisíc svazků. Zajímavý je i Kabinet kuriozit, který patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě. Obsahuje několik desítek osobních předmětů známých historických osobností – od Matyáše Korvína, přes Ludvíka IV. a Marii Antoinettu až po Alexandra Dumase a dalších. Najdete tu také pravé egyptské mumie v dřevěných rakvích.

Návštěvnická sezóna na zámku Kynžvart začala už 29. března. Podívat se sem lze o víkendech v čase mezi 9:00 až 16:00 hodinou. K vidění jsou zámecké interiéry Metternichů jako základní okruh nebo muzeum a kabinet kuriozit. Vstupné na oba okruhy je stejné, ale platí se každé zvlášť – dospělý zaplatí 220 korun, senioři 180 korun a děti 70 korun.

Zdroj: Mapy.cz, https://www.zamek-kynzvart.cz/

Náhledové foto: Lubor Ferenc, CC BY-SA 4.0 <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Kyn%C5%BEvart_2017_(2).jpg>, via Wikimedia Commons