Zámek Krasiczyn: Nejkrásnější památka polské renesance si zachovává siluetu ze 17. století

V jihovýchodním Polsku asi 125 kilometrů od slovenských hranic a 50 kilometrů od Ukrajiny stojí v nížině na pravém břehu řeky San zámek Krasiczyn. Patří k nejkrásnějším památkám polské renesance. Jeho historie se začala psát na konci 16. století. Stavba trvala dlouhých 53 let, kdy se ze strohé pevnosti přestavbou pod taktovkou italských architektů vyloupla sofistikovaná rezidence, hostící v průběhu let nejednoho polského krále.

Od 17. století prakticky v nezměněném stavu

I když zámek Krasiczyn potkaly četné požáry a války, jeho stavební komplex zůstal od počátku 17. století prakticky v nezměněném stavu. Jeho vzhledu vévodí čtyři věže – Boska, Papieska, Krolewka a Szlachecka, které v sobě nesou věčný řád světa se čtyřmi stupni autority. Jako hlavní brána slouží další věž, Zegarowa, jejíž součástí je most přes příkop.

Nejcennějším prvkem zámku je kaple ve věži Boska, která bývá přirovnávána k Zikmundově kapli v královské katedrále Wawel v Krakově. Je vyzdobena manýristickými sgrafity s loveckým scénami a s římskokatolickými světci. Škoda, že většinu interiéru zničili vojáci Rudé armády, kteří na zámku přebývali v letech 1939 až 1941. Zámek jim sloužil jako kasárna.

Co si v zámku Krasiczyn můžete prohlédnout

Zámek Krasiczyn je přístupný veřejnosti v hlavní sezónu, která trvá od 1. dubna do 31. října v čase od 9 do 16 hodin. Mimo sezónu je prohlídka zámku možná jen po předchozí rezervaci. Prohlídková trasa s průvodcem zahrnuje zámecké nádvoří, kryptu ve věži Boska, lovecký kabinet, zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie, výstavní prostory. Během 50 minut tedy uvidíte to nejzajímavější, co zámek Krasiczyn nabízí. Kromě prohlídky zámku je možné ještě zavítat do Mučírny v hradních kobkách nebo do Hodinové věže.

Zámek Krasiczyn. Foto: Pixabay

Zámecký park

Zámek Krasiczyn je obklopen jedním z nejkrásnějších krajinářských parků v Polsku. Nejstarší prvky pocházejí ze 17. století. Jedni z majitelů zámku, rodina Sapieha, měli zajímavý zvyk – při narození dítěte nechali vysadit strom. Dub pro syna a lípu pro dceru. Důvod je třeba hledat ve slovanské mytologii, kdy dub je považován za nejsilnější strom a lípa je spojená s plodností. Starobylé stromy v parku jsou doplněny mladší výsadbou a dohromady tvoří působivou podívanou v každém ročním období.

Zdroj: https://www.krasiczyn.com.pl/; https://en.wikipedia.org/wiki/Krasiczyn_Castle

Zámek Krasiczyn. Náhledové foto: Pixabay