Za tygry a gaviály do Čitvánu

Nepál si s ekoturistikou spojuje jen málokdo. A přesto tu kvete, stačí zamířit do unikátního chráněného území Královského národního parku Čitván. Na malém ostrůvku původní krajiny zde v současné době zde přežívá hned několik silně ohrožených druhů zvířat.

Nepál, to není jenom Himálaj

I když by to tak mohlo při pohledu na mapu vypadat, území Nepálu se nepyšní jen horami. Na hranicích s Indií se rozkládá poměrně úzký pás hlinitopísčité země – region Terai. Ještě v předminulém století ho pokrývaly převážně bažiny, dnes je z větší části rekultivovaný s více než 60 % zemědělské půdy.

Zbytky původních ekosystémů se zachovaly jen na několika málo místech – mezi ta nejvýznamnější patří Národní park Sagarmátha a samozřejmě Čitván. Původně šlo o chráněnou rezervaci určenou k honitbě královské rodiny, statut NP získal Čitván až v roce 1973.

Čitván hostí víc vědců než návštěvníků

Jde trochu o nadsázku, ovšem i tak brány parku každoročně přivítají množství vědeckých expedic. Díky unikátně zachovalým ekosystémům a bohaté biodiverzitě totiž patří k nejstudovanějším místům indického subkontinentu. Více než 450 ptačích druhů, majestátní bengálští tygři, nebezpečně vhlížející gaviálové s úzkými čelistmi, ale také obří třtina Saccharum ravenae a působivý výhled na himálajský masiv v pozadí – to jsou hlavní lákadla Čitvánu pro návštěvníky z celého světa.

Trnitá cesta k úspěchu

Území Královského národního parku Čitván i jeho okolí je každoročně zaplavováno hojnými monzunovými dešti. Jde tedy o ideální místo pro pěstování nejrůznějších užitných plodin a chov dobytka. Už v roce 1970 bylo z parku kvůli přelidnění nuceně vystěhováno přes 22 000 lidí. Chovatelům skotu v okolí zase způsobují problémy tygři bengálští a farmáři musí čelit nájezdům hladových býložravců v čele s nosorožci. Napjaté vztahy mezi ochranáři a místními obyvateli naštěstí mírní v posledních letech stále se zvyšující příjmy z ekoturismu.