Velikonoce u sousedů – na Slovensku chlapci rozstřikují parfém, v Rakousku musíte vajíčka i jíst

Velikonoce u sousedů: Velikonoční svátky jako svátky jara a připomenutí si ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista se slaví po celém světě, oslavy však bývají značně odlišné. Pojďme se podívat jak to chodí na Velikonoce u našich sousedů.

Německo

Tradice se liší region od regionu. K Velikonocům v Německu patří hlavně trhy, kde zakoupíte všechno, co k těmto svátkům patří. Prodávají se i uvařená, různě zdobená vejce, která patří k hlavním symbolům, stejně jako velikonoční zajíček. Ten dětem naděluje vajíčka, dnes hlavně čokoládová, poschovávaná po době a zahradě. Novější tradicí je hledání lahví s pivem pro dospělé. Pro tento účel se vyrábí pivo se zvláštní etiketou. Toto hledání se koná na Velikonoční neděli, pondělní chození s pomlázkou u Němců nenajdete. Zato pořádají různé slavnosti a sportovní akce, často s malovanými vejci, které se koulejí nebo házejí do dálky. Tato soutěž pochází zřejmě z dávného zvyku přehazovat vejce přes stavení, aby se ochránilo před bleskem. O Bílé sobotě také v mnoha regionech zapalují ohně vyhánějící zimu. Na stole se u našich západních sousedů objevují podobné pokrmy jako u nás: vajíčka, pečené jehněčí a mazance.

Rakousko

V Rakousku se slaví podobně jako v Německu. Vajíčka zde opět schovává velikonoční zajíček a pondělí se neslaví. Hlavním symbolem Velikonoc je zde preclík pečený do tvaru věnce. Dodržuje se tradice zeleného jídla na Zelený čtvrtek. Sníte-li vajíčko, které slepice v tento den snesla, budete prý celý rok zdraví. Také zde jsou populární různé hry s vejci, například se soupeři snaží si vajíčka navzájem nakřápnout. Hezký je také zvyk vyznání lásky na čtvrtou postí neděli před Velikonocemi, kdy se lidé sobě milí podarují nazdobenými srdci z perníku.

Foto: Pixabay

Polsko

U našich severních sousedů jsou Velikonoce podobné jako u nás, jen v katolickém Polsku většina oslav probíhá v kostele. Dosud se dodržuje svěcení jídla podávaného na Velikonoční boží hod. Bývají to klobásy, šunka, chléb, v některých částech i ryby nebo kousek sýra. Povinnou součástí je malované vejce, které si pak rodina mezi sebou rozdělí. Pečivo zastupuje hlavně bábovka z kynutého těsta, mazurek a beránek. Podobně jako u nás chlapci chodí na mrskačku, aby omladili dívky, nebo je polévají vodou. Ty jim za to darují malovaná vajíčka. V úterý se role obrací a dívky polévají chlapce.

Slovensko

Slaví podobně jako my nebo Polsko. Pondělnímu „pomlazování“ se říká šibačka nebo polievačka, i když ta druhá je dnes spíše nahrazena stříkáním parfémem. Chlapci dostanou barevná vejce, stuhy a ti starší alkohol. V úterý se opět role obrací. Na koledu chodí i malé děti, které si dobroty musí zasloužit nejen pomlázkou, ale i přeříkanou koledou. Velikonočnímu bochánku se zde říká paška, jinak je jídelníček podobný jako u nás.

Zdroje: http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/velikonoce-v-zahranici/154-velikonoce-na-slovensku-a-v-polsku/, http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/velikonoce-v-zahranici/155-velikonocni-svatky-v-nemecku-a-rakousku/

Náhledové foto: Pixabay