V Sebranicích nedaleko Kunštátu se mohou pyšnit zachovalým žudrem z 18. století a miniaturou Karlštejna

Na okraji Boskovické brázdy, v okrese Blansko a v turisticky atraktivní oblasti Moravského krasu leží obec Sebranice, které ještě v 17. století písemné prameny uvádějí jako Čebranice. Tento název se dochoval ještě do minulého století, protože zdejší obyvatelé o svém domově hovořili jako o Cebranicích. V dávné minulosti se na území Sebranic nacházel hustý a těžko proniknutelný les, jenž tvořil přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. První písemná zmínka o vsi pochází už z roku 1043. Jsou-li tyto prameny pravé, tak Sebranice by byly nejstarší písemnou doloženou vsí na Moravě.

Sebranice

Když procházíte některými tuzemskými obcemi, málokdy vás možná napadne, jak starý jejich původ ve skutečnosti je. Obce se zpravidla pyšní opravenými domy nebo novostavbami, které jim dávají už moderní podobu.

Sebranice, které se nacházejí asi pět kilometrů od Kunštátu mezi Boskovickou brázdou a Českomoravskou vrchovinou, mohou děkovat za svůj vznik jistému Cebranovi, který se zde s rodinou usadil v době slovanského osídlování Moravy. Vymýtil kus pohraničního hvozdu, postavil zde dřevěný dvorec a společně se svou rodinou tu žil běžný život tehdejšího Slovana. Jeho rodina se rozrůstala a každý její příslušník si říkal Cebranic. Existuje darovací listina datovaná do roku 1043, kterou obec Cebranice připadla břevnovskému klášteru. Jedná se ale s největší pravděpodobností o padělek, jenž pochází z 1. poloviny 13. století.

Nejstarší dochovanou památkou v Sebranicích je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž stojí na kopci v místech, kde v minulostí bývala sebranická tvrz. Založený byl před rokem 1255. Jeho gotická podoba doznala barokních změn v 17. století. V kostelní věži byste našli čtyři zvony – Královna nebes (z 15. století), Zvon chvály (z roku 1590), Král slávy (z 15. století) a Zvon mrtvých (z roku 1547).

Foto: Lasy, CC BY-SA 3.0 <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sebranice_cp_36_2.JPG>, via Wikimedia Commons

Zajímavosti Sebranic

V sebranické restauraci Zlatá studna, bývalé poště a formanské hospodě, která ležela na císařské silnici z Brna do Prahy, kdysi přenocoval císař Ferdinand Dobrotivý. Název budově dala zdejší studna, 34 metry hluboká.

Sebranickou kuriozitou je miniatura hradu Karlštejn, na jejíž výstavbu bylo použito asi 28 tisíc oblázku. Jejím autorem je Jaroslav Páral, který ji stavěl dlouhých 14 let. S výstavbou miniatury hradu začal v roce 1963. Postavená je v měřítku 1:25.

Uprostřed obce stojí zachovalé selské roubené stavení čp. 36 s roubeným žudrem, které pochází z roku 1738. Pod žudrem stával pranýř. Jedná se o bývalou rychtu. Unikátní je na domě patrová přístavba, žudr, jež stojí na šesti trámech. Ve 30. letech minulého století došlo k radikální přestavbě domu, kdy byla původní roubená síň a komora nahrazena zděnou novostavbou. Zachován zůstal jen žudr.

Zdroj: https://www.sebranice.eu/o-sebranicich; https://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/sebranice_bk_cp_36

Náhledové foto: Lasy, CC BY-SA 3.0 <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sebranice_cp_36_1.JPG>, via Wikimedia Commons