Unikátnost Krkonoš mizí – kolem viníka běžně chodíme

Globální oteplování má nepříznivý dopad na řadu míst. A ani ČR není v tomto ohledu výjimkou. Řeč není o ničem jiném, než o českém „ostrůvku Arktidy“, alias o Krkonošském národním parku.

Viník je přitom na první pohled zcela nenápadný, ba dokonce by se dalo říci neškodný. Projde okolo něj každý, kdo míří za horskými tůrami a leckdy se vděčně ochladí v jeho přívětivém stínu. Ano, mluvíme o smrku ztepilém.

Kleč a smrk jako společní nepřátelé

Smrkům se v Krkonoších velmi daří. Každý rok se posunou zhruba o půl metru výš díky stále odolnějším semenáčkům a aktuálně je najdeme i ve výškách okolo 1 300 metrů nad mořem. A stejně je na tom kleč, která byla dokonce do Krkonoš v minulosti i vysazována.

Nejde však o vítané pomocníky. Z krajiny totiž vytlačují původní rostlinné druhy a mění její charakter. Například na koniklec alpínský, prhu arniku, všivec sudetský, ostružiník morušku nebo unikátní zvonek český tak narážíme stále vzácněji. Mezi vysokými prosty dřevin se jim totiž nedaří. Stejně jako jeřábu sudetskému – najdeme tu asi 120 různě roztroušených keřů, jež nikde jinde na světě nerostou. A nejde jen o rostliny – žije tu třeba i nádherný severský slavík modráček tundrový. Sice ho spíš uslyšíte než uvidíte, ale i tak jde o zážitek, na který se nezapomíná.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Krkonošská tundra, jak ji naše děti už nejspíš nezažijí

Jak vlastně tundra v téhle části Evropy vznikla? Vlastně tu zbyla po setkání skandinávského a alpského ledovce. Dochází tu ke spojení rysů arktické alpínské tundry, pro níž používáme oficiální název arkto-alpínská tundra.

I když je pro Krkonoše charakteristická, její plocha není nijak rozsáhlá. Tvoří pouhých 7,5% rozlohy Krkonoš a toto číslo stále klesá. Návštěvníci si tu mohou připadat jako na tundrových loukách v Norsku nebo ve Švédsku, což je uprostřed Evropy výjimečné.

Smrky jsou v Krkonoších už po staletí, ale nikdy se jim nedařilo tak dobře, jako právě teď. Původně byly vysazovány kvůli zadržování vody v krajině, dnes však stále více mění prostředí okolo sebe a ničí tak jedinečná rašeliniště (ty ohrožuje navíc i nedostatek vláhy), travnaté louky i kamenná moře. Neustále se posunující hranice lesa tak v Krkonoších rozhodně není dobrou zprávou.

Ale nejde jen o smrky. Díky globálnímu oteplování stoupla průměrná teplota za posledních 80 let cca o 1,5 °C. Nemálo turistů bývá překvapeno tím, že i na nejvyšší hoře ČR může najít klíšťata. A vysoké teploty samozřejmě neprospívají ani původním rostlinám Pokud se tedy už dlouho chystáte do Krkonoš, neodkládejte to. Za pár let už totiž mohou vypadat úplně jinak, než dnes.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com