Ukazují záhadně a většina z nás jim nerozumí – ručičky pražského orloje

Více než 600 let historie řadí pražský orloj po bok nejstarších doposud funkčních děl na světě. Jde o náš symbol, národní kulturní památku – a také cíl turistů. I když ne všichni dokáží ocenit jeho komplexnost a stěžují si „že vlastně nic neviděli a nic se nedělo.“ A jak to máte vy? Vnímáte orloj jako krásný národní poklad, aniž byste chápali, co a jak vám vlastně ukazuje, nebo se počítáte mezi znalé? Ověřte si své znalosti s námi.

Ve hře není jen to, kolik je hodin. Pražský orloj vám totiž zároveň ukáže hned několik různých časů. Pokochat se můžete také postavením Slunce a Měsíc vůči nebeským znamením. Jeho funkce závisí od místa, na kterém stojí. Nikde jinde by správně nefungoval. To ví také málokdo.

Orloji dominuje astronomický ciferník

Stačí se podívat na znaky, které ho lemují, a budete mít jasno. Slunce a Měsíc identifikujete poměrně snadno. A s trochou více práce objevíte i čtyři druhy času:

• středoevropský,
• staročeský,
• babylonský,
• hvězdný.

A kde jednotlivé časy hledat? Vezměte to pěkně popořadě podle toho, jak je na orloji můžete spatřit.

Na prvním místě je čas staročeský

Ubíhá podle vnějšího kruhu s klasickými arabskými číslicemi. Měří se od západu slunce. Jakmile se poslední paprsek schová za obzor, nastává nultá hodina a poté i další den. I proto je tento prstenec pohyblivý – Slunce totiž nikdy nezapadá ve stejný čas.

Díky němu také vyzvání známá Smrtka – a to každou hodinu, bez ohledu na denní či noční dobu. Není také bez zajímavosti, že až do zimního slunovratu se ciferník ke Smrtce blíží, zatímco od tohoto okamžiku se od ní vzdaluje – a to zase až do slunovratu letního.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Středoevropský čas najdete hned jako druhý

Značí ho římské číslice a jde o druhý hodinový okruh. Dívejte se na zlatou ručičku, již se někdy říká také sluneční. Ale pozor, přesun na letní čas orloj nezná, v době jeho vzniku ještě nic podobného neexistovalo. Takže když se na něj díváte od března do října, je nutné jednu hodinu odečíst.

Babylonský aneb arabský čas

Že ho neznáte? Prozradíme vám, že se počítá vždy od východu do západu Slunce. Mění se tedy podle ročního období, neboť v zimě jsou dny kratší. Uvádějí ho jednoduché arabské čísle v horním půlkruhu třetího okruhu.

Měli byste vědět: jde o jeden z unikátů, který Staroměstský orloj má. Jako jediný na světě ho totiž dokáže změřit.

Siderický nebo také hvězdný čas

Tahle vychytávka zase ukazuje na rotaci země, jež způsobuje zdánlivý pohyb hvězd na nebi. Hledejte ručičku s pěticípou hvězdou na konci. A mimochodem, je kratší než ten sluneční.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Základ orloje tvoří astroláb

Tedy žádný obyčejný hodinový strojek. Koneckonců, odkazuje na něj i barevné rozdělení ciferníku. Den je modrý, zatímco soumrak a svítání oranžově. Noc se pak prozradí temnou černí. A pokud by vás zajímalo, jaký význam mají jednotlivé kruhy na desce ciferníku, pak vám prozradíme, že ten největší symbolizuje obratník Raka a ten nejmenší zase Kozoroha. A zlatý proužek mezi nimi je pak samozřejmě starý dobrý rovník.

Kalendářní deska pro ostrozraké

A nesmíme zapomenout ani na kalendářní desku. Vezměte si dalekohled a ihned zjistíte, že po jejím obvodu jsou zaznamenána všechna jména. Snadno tak zjistíte, kdo má který den svátek. Samotná deska je samozřejmě rozdělena na dny a měsíce. Doprovodné obrázky pak symbolizují činnosti, typické pro jednotlivé měsíce roku. Sečení obilí tak patří k červenci, zabijačka prasete pak k prosinci. Prvky krajiny pak odkazují na významná místa Čech (Kunětickou horu, Říp, Trosky apod.).

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com