Tvář Záhřebu se mění i měsíce poté po odeznění zemětřesení – četnost nebezpečných propadlin překvapí

Není tomu tak dávno, co se země pod našima nohama zachvěla. A to doslova. I když hlavní důsledky pohybů zemské kůry pocítili lidé v Chorvatsku, nepříjemné pocity provázely i obyvatele některých oblastí v ČR. Sotva totiž v Záhřebu oslavili v roce 2020 vánoční svátky, přišla pohroma.

I když se epicentrum zemětřesení z 29. prosince 2020 nacházelo 46 kilometrů od Záhřebu, nenechaly tady na sebe následky dlouho čekat. Není divu, vždyť nejvyšší otřesy dosáhly síly 6,2 stupně. A neobešlo se to bez obětí – poslední údaje hovoří o šesti mrtvých a nejméně dvanácti zraněných. A rozhodně nešlo o třesy jediné.

Obyvatelé Záhřebu jsou znepokojeni vznikem nebezpečných propadlin

Byl Záhřeb vaší oblíbenou letní destinací? Dost možná byste se letos měli poohlédnout po něčem jiném. I když se tu zemětřesení neodehrávají na denním pořádku, následky rozhodně nebývají příjemné. A to ani měsíce poté, co se země zachvěje naposledy.

Dochází především ke vzniku nových závrtů. To je po jakékoliv seismické aktivitě zcela běžný jev. Ovšem ty v okolí Záhřebu překvapí četností výskytu i tím, jak rychle se vytvářejí. Dnes jich lze napočítat už okolo stovky a další stále přibývají.

Foto: Pixabay

Hlavní roli hraje geologie

Za vše může vápencové podloží, na němž spočívá vrstva půdy. Vše je silně nasyceno povrchovou vodou a jakmile dojde k narušení rovnováhy, začnou takzvané řícené závrty vznikat doslova jako houby po dešti. A to i na nečekaných místech.

Jeden z největší nabídne na šířku 15 metrů a podle všeho je i podobně hluboký. Pád do něj by tedy znamenal vážné zranění nebo dokonce smrt. Objevují se všude – dokonce i v blízkosti lidských obydlí. Úřady už proto musely vydat důrazné varování, aby se lidé na nebezpečná místa nevydávali. Protože však nikdo neví, kde se nový závrt objeví příště, měli bychom na toulání krajinou okolo Záhřebu na nějaký čas raději zapomenout.

Zdroj: irozhlas.cz

Náhledové foto: Pixabay