Trojská lávka: Sporné použití tropického dřeva

Kdo by neznal Trojskou lávku. Právě ona spojuje v Praze Stromovku s nábřežní cyklostezkou a také pražskou zoologickou či botanickou zahradou. Určitě si pamatujeme rok 2017, kdy došlo k pádu lávky staré, a rok 2020, kdy byla uvedena do provozu lávka nová. Stavba proběhla poměrně rychle a nebyla z hlediska ekologie nijak brzděna. Stavba nakonec vyšla místo plánovaných 128 milionů na 150. Jde o lávku, která je určena primárně pro pěší, nicméně projet mohou i cyklisté.

Sporné využití tropického dřeva

Cena lávky je příliš vysoká a použití samotného exotického dřeva přinejmenším sporné. Ano, dřevo je označeno ekocertifikací, nicméně podobné dřevo se stejnou ekocertifikací je možné sehnat i z lesů nedaleko Prahy. Samotná doprava dřeva už sama o sobě zrovna ekologická není, ač má dřevo zmiňovanou ekocertifikaci. Kontrolovatelnost ekocertifikace v Africe také zrovna není optimální. A Africe je sice aktuálně dřeva dostatek, nicméně zvyšující se populace zvyšuje také poptávku po něm.

Dřevo z tropických dřevin azobé

Jedná se fakticky o obří stromy, tedy jakési pilíře chrámů tropického deštného lesa. Vzrostlé stromy jsou nedílnou součástí ekosystému a mají velký význam pro aktuální udržení klimatu. Místo zmiňovaného dřeva lze použít bez problémů ono tuzemské. Jinak bylo možné použít i technologii s vysokopevnostním betonem. Jeho životnost se pohybuje okolo 200 let, nikoli 100 jako u zmiňovaného dřeva. A cena? Podobně dlouhá lávka v Čelákovicích byla v roce 2014 postavena za 40 milionů korun.

Dřevo azobé: Zdroj obrázku commons.wikimedia.org

Úzké pilíře lávky

Právě ony umožňují to, že se lávka kýve. Úzký způsob uchycení se jeví jako slabina lávky. Nosná kovová roura se musí udržovat a tropické dřevo má onu zmiňovanou životnost jen 100 let. Jinak se v protiskluzových drážkách dřeva zdržuje voda, která v zimě i mrzne. Tím pádem dochází k degradaci materiálu a zůstává otázkou, jestli vydrží 100 let.

Trojská lávka: Zdroj náhledového obrázku commons.wikimedia.org