Trofická kaskáda aneb jak vysazení vlků vedlo k navýšení populace medvědů a ryb

Obnovení populace velkých šelem v oblastech „zabraných lidmi“, je velmi kontroverzním tématem. Je však zajímavé pozorovat, jaké následky může tato zdánlivě nevinná ekologická snaha mít.

Trofická kaskáda aneb o vlcích v Yellowstone

Pojem trofická kaskáda by šel velmi jednoduše vysvětlit jako vztah predátora k jeho kořisti. Nejlépe bychom to asi mohli nazvat interakcí. Velmi dobře se dá vše pochopit na příkladu. Asi nejznámější (a také nejvýraznější) případ tohoto jevu byl zaznamenán v roce 1995 v Yellowstonském národním parku. Ptáte se, čím byl tento krok tak významný? Inu, lidé sem vypustili několik vlků, kteří tu předtím byli vyhubeni…

Jako první vše zaznamenala stáda vysoké zvěře. Dříve jste mohli spatřit velká stáda kopytníků líně se popásajících na křehké vegetaci v okolí řek. Mnoho zvířat se tu zdržovalo prakticky celý den. To však samozřejmě příchod vlků změnil – jeleni se museli začít skrývat, rozptýlili se na větší plochy a na otevřených prostranstvích se zdržovali jen málo.

Za pouhých 6 let se tak vegetace v okolí řek, v roklích a údolích znovu bujně rozrostla. Velké stromy zastínily hladinu a v jejich stínu nacházely ryby mnohem snáze úkryty, takže se lépe vyhýbaly predátorům. Jejich populace narostla. Tím, jak se zeleň v okolí řek obnovila, také poskytla prostor pro více bobrů, bizonů a různých druhů ptáků. I tady tedy došlo k navýšení jejich počtu.

Foto: Pixabay

Od kojotů až po medvědy

Dosud šlo spíše o nepřímé dopady působení vlků na přírodu v Yellowstonském národním parku. Pojďme se tedy podívat na to, co zvládli tihle predátoři přímo. Nechutnají jim totiž jenom jeleni – klidně se pustí i do kojotů – a méně kojotů znamená více přeživších králíků a různých drobných hlodavců.

Ti tak uživí mnohem větší populaci různých dravých ptáků (například jestřábů), ale také lasiček nebo lišek. A konečně – zbytky, které vlci různě zanechávají po svých hostinách, skvěle poslouží medvědům (kteří na podzim také vytěží spoustu zásobního tuku z různých bobulí a dalších plodů na keřích, jež byly ještě nedávno spásány jeleny – a mnoho ovoce tedy neposkytovaly).

A tím se vlastně celý koloběh uzavírá. I když rozhodně nejde o řešení, které by mohlo být aplikováno vždy a všude, na trofickou kaskádu jako takovou by se nemělo zapomínat. Někdy totiž může přinést docela jiné výsledky, než od ní očekáváte. Mimochodem – na celý proces se můžete podívat na posledním odkazu ve zdroji „How Wolves Change Rivers aneb Jak vlci mění tok řek“. Jde o kratičký dokument z roku 2014, který však rozhodně stojí za to.

Zdroj: https://cs.frwiki.wiki/wiki/Cascade_trophique, https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrat-vrcholovych-predatoru-je-fajn-vec-ale-o-tom-co-to-s-ekosystemem-presne-dela-vime-malo-upozornuji-vedci, https://theses.cz/id/jqd7fl/BAKALSK_PRCE_Petra_Vondrkov.pdf, https://www.csfd.cz/film/393123-jak-vlci-meni-tok-rek/recenze/, https://videacesky.cz/video/jak-vlci-meni-tok-rek

Náhledové foto: Pixabay