Třebíčské památky UNESCO – vyplavený hřbitov s pravopisnými chybami i klášterní hrad

Třebíčské památky UNESCO – vyplavený hřbitov, klášterní hrad i nevšedně vyhlížející bazilika… Třebíč se nachází na západě Moravy v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je druhým největším městem hned po Jihlavě.

Roku 2003 byl schválen na zápis do seznamu světového přírodního a kulturního bohatství UNESCO Židovské čtvrti a kostela sv. Prokopa v Třebíči.

Židovský hřbitov v třebíčské židovské čtvrti

Židovský hřbitov v Třebíči byl roku 2003 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako součást souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti.

Tato pamětihodnost byla založena v 2. polovině 15. století a patří k největším židovským hřbitovům u nás. Nachází se na severní stráni Hrádku a má rozlohu 11 678 m2. Nachází se zde 2600 náhrobků a dosud čitelný nejstarší je z roku 1631. Bylo zde pochováno přibližně 11 000 lidí.

Původně pohřbívali židé své zesnulé pravděpodobně přímo u klášterní zdi. Toto pohřebiště však bylo zrušeno a nové založeno na severní straně Hrádku, která je ovšem svažitá. V roce 1888 byly některé hroby vyplaveny při průtrži mračen. Hřbitov byl následně rozšířen směrem jižním.

Zde stojí také památníky obětem první a druhé světové války. Na náhrobcích se občas vyskytují chyby v hebrejském textu, protože je tesali křesťanští kameníci.

Foto: Pixabay

Hřbitov je přístupný kovanou vstupní bránou, která je na západní straně. Vedle brány se nachází obřadní síň s velmi zachovalým interiérem. Byla vybudováno na náklady třebíčské židovské obce rabínem Samuelem Pollakem v roce 1903.

Hřbitov zůstal v dobrém stavu během druhé poloviny 20. století zásluhou primáře Františka Veselého a školního inspektora v.v. Bohumíra Pavlíka.

Bazilika svatého Prokopa

Původně stála na místě baziliky svatého Prokopa v letech 1240 až 1280 mariánská kaple při třebíčském benediktinském klášteře. Historie baziliky však sahá až do roku 1101. Pražským biskupem Heřmanem byla roku 1104 vysvěcena kaple svatého Benedikta, která byla její předchůdkyní.

Roku 1109 vysvětil, nyní už vlastní kostel kláštera, biskup Jan II. V kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie, jak je kostel nazýván, jsou pochováni zakladatelé kláštera kníže Litold Znojemský roku 1112 a Oldřich Brněnský roku 1115.

V polovině 13. století byl přebudován na klášterní hrad, protože sám klášter nabýval na významu a bohatl. Přestavba započala okolo roku 1240 a byla ukončena přibližně v roce 1260. Původní románské objekty kláštera touto přestavbou vzaly za své, ale mohla vzniknout dnešní bazilika.

V 17. století ztratil kostel, zasvěcený původně Nanebevzetí Panny Marie na významu a byl poté využíván u původního zámku jako hospodářské stavení. Východní část bývalého kostela nechal na počátku 18. století Jan Karel z Valdštejna oddělit od zbytku stavby zdí a roku 1704 zřídil zámeckou kapli, která již byla zasvěcena sv. Prokopovi.

Pobořenou budovu někdejšího kostela nechal zrenovovat a přestavět Jan Josef z Valdštejna mezi lety 1725 a 1733. Kostel se začal pravidelně využívat přibližně kolem roku 1750. Ve věži kostela jsou tři zvony, z nichž jeden je ze 17. století.

Rekonstrukce baziliky pokračovala až v roce 2018 a v roce 2019 byla opravena střecha z tzv. prejzové krytiny. Bazilika sv. Prokopa je architektonicky hodnotná z toho důvodu, že v sobě spojuje principy románského a gotického slohu. Jinou zajímavostí baziliky je, že se při stavbě používala převážně místní hrubozrnná šedá žula a jen místy byla doplněna oslavanským pískovcem.

Zdroje: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-zidovska-ctvrt-kostel-sv-prokopa-v-trebici-v-unesco-262625https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Prokopahttps://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8Dihttps://en.wikipedia.org/wiki/T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D

Náhledové foto: Pixabay