Tip na výlet: Toleranční kostel ve Velké Lhotě na Vsetínsku a naučná stezka Jana Karafiáta

Sakrální stavby, mezi něž patří mimo jiné katolické kostely, baziliky či katedrály, jsou často cílem turistů, kteří se chtějí obdivovat jejich architektuře nebo zajímavé výzdobě. Vedle nich však jsou v České republice i tzv. toleranční modlitebny, jež vznosnost kostelů postrádají. Jsou však neméně poutavým místem, které stojí za navštívení.

Osvícený panovník a Toleranční patent

Když se rakouský císař Josef II. ujal samostatné vlády, pustil se s vervou sobě vlastní do vydávání nejrůznějších patentů neboli listin opatřených pečetí, které měly moc zákona. Údajně jich během svého vládnutí vydal na šest tisíc. Jedním z nich byl  v roce 1781 Toleranční patent, jenž zrovnoprávňoval ostatní, a to zejména evangelické, náboženství s katolickým. V tomto se císař projevil jako osvícený panovník. Patent byl totiž prvním krůčkem k nastolení náboženské svobody. V souvislosti s ním se začalo se stavbami evangelických kostelů.

Zdroj obrázku: Wikimedia.Commons.com

Jak vypadal toleranční kostel

Na rozdíl od katolických bohoslužeb mohly mít evangelické bohoslužby pouze soukromý ráz. Tomu odpovídaly i jejich kostely, jež musely stát mimo hlavní silnici, nesměly mít věž, zvony a ani jiné prvky, které jsou pro sakrální stavbu charakteristické. Chyběla jim také oblouková nebo lomená okna a vyznačovaly se zvláštním uspořádáním lavic, kde stůl Páně a kazatelna byly uprostřed kostela při delší zdi a okolo nich v kruhu postavené lavice. Těmto stavbám se říkalo toleranční modlitebny a vznikaly hlavně v letech 1781 až 1848.

Některé z těchto tolerančních kostelů jsou stále v naší republice k vidění. Většinou je můžete vidět už v upravené podobě, kdy jim byly přistavěné věže, nebo prošly celkovou rekonstrukcí. Jediná toleranční modlitebna, jež nebyla nikdy přestavěna a zůstala zachována jako jediný český dřevěný kostel s původními rysy, se nachází v obci Velká Lhota na Vsetínsku ve Zlínském kraji. Dnes patří mezi unikátní kulturní památky.

Zdroj obrázku: Wikimedia.Commons.org

Roubený toleranční dřevěný kostel ve Velké Lhotě

Evangelický kostel ve Velké Lhotě byl postaven v roce 1783 ze silných smrkových klád a se šindelovou střechou. Má malá okna podle tehdejších předpisů, interiér je bez soch a obrazů či jiné výzdoby. Zdobí ho pouze citáty z Bible, jež jsou psané švabachem na černých tabulích, a na stropě kostela pak je citát z Matoušova evangelia. Kostel je od svého založení stále v provozu a konají se v něm nedělní bohoslužby.

Jako farář ve tolerančním kostele ve Velké Lhotě v letech 1875 až 1895 působil autor knihy Broučci Jan Karafiát. Na budově fary je jako upomínka na něho pamětní deska a existuje i naučná stezka, která vede z Valašského Meziříčí k přehradě Bystřička a je věnována Janu Karafiátovi. Délka trasy je celkem 15 kilometrů, obsahuje 16 zastavení a užijí si ji pěší turisté stejně jako cyklisté a rodiny s dětmi. Přístupná je po celý rok.

Zdroj náhledového obrázku: Wikimedia.Commons.com