Symbolika devíti chodů tradiční slovanské štědrovečerní večeře: Které z nich respektujeme dodnes?

Symbolika devíti chodů tradiční slovanské štědrovečerní večeře: Náš štědrovečerní stůl je poněkud jednotvárný a má jen pár chodů. Většinou se podává rybí nebo hrachová polévka s houstičkou, bramborový salát a smažený kapr, řízek nebo vinná klobása a jako moučník vánočka, jablečný závin nebo cukroví. V Evropě však najdeme země, které podávají až dvanáct chodů a štědrovečerní pokrmy jsou velmi rozmanité.

Slovanské vánoční hostiny

Slovanský štědrovečerní stůl podle tradice symbolizoval hojnost, proto dříve obsahoval magických 9 chodů. Každý člen rodiny měl ochutnat všechny chody, aby se udržovala rodinná pospolitost. Všechna jídla se naskládala na stůl a během večeře od něj nikdo nesměl odcházet. Jídla měla tradiční posloupnost a večeře začínala s první hvězdou. Spoustu těchto zvyků přebrala církev, takže tradice pokračovala. V dnešní době se samozřejmě do vánočního menu vloudily pokrmy z jiných zemí a v každé rodině se jí jinak.

Jak tedy jedí naši nejbližší sousedé Slované?

Povíme si, co mají na Štědrý večer na stole Poláci, Slováci či Ukrajinci. Každý národ totiž udržuje trochu jiné tradice Například v Polsku se za hodinku jako u nás rozhodně najíst nestihnete Na Slovensku se zase nevyhnete povinnému předkrmu a na Ukrajině zase nepochodí milovníci masa.

Polsko

Večeře v Polsku má až 12 chodů jako měsíců v roce a trvá několik hodin. Je tradičně bezmasá, na stole se objevuje jen maso rybí. Jako polévka je obvykle boršč a to buď zelný nebo řepný, někde mívají i rybí vývar, polévku ze sušených hub s nudlemi nebo takzvaný bílý boršč. Jako další chod je ryba, ale ne smažená. Je to kapr na černo nebo jeseter, či nakládaní sledi s přídavkem smetany, jablek a cibule. Jako příloha je řepný salát nebo brambory. Dále se podávají různé plněné taštičky či zelné závitky. Dezertem jsou různá jídla ze sušeného ovoce v kombinaci s mákem, ořechy a kroupami, nebo makové koláče.

Foto: Pixabay

Slovensko

Ač jsme byli dlouho součástí jednoho státu, naše kuchyně zůstaly v mnohém odlišné. Slováci začínají Štědrý večer přípitkem na zdraví. Dříve jako předkrm každý člen rodiny snědl kousek chleba nebo vánočky a česnek, tento zvyk už dodržuje málokdo. Tradiční oplatka s medem se podává mnohem častěji. Po předkrmu následuje polévka, slovenská kapustnica s uzeným, houbami, sušenými švestkami a smetanou. Někde se podává i luštěninová polévka z několika druhů luštěnin, která symbolizuje hojnost. Hlavní chod bývala vždy ryba, ale v podobě kapra se salátem se začala podávat až s příchodem českých rodin. Jako sladká tečka se podávaly opekance, nyní je nahradily spíše různé záviny s náplní ořechovou, makovou, povidlovou či tvarohovou, někde i klasický štrúdl.

Ukrajina

Štědrovečerní večeře se na Ukrajině nazývá Svatá večeře a slaví se až 6. ledna. Jako polévka se podobně jako v Polsku podává borč. Hlavním chodem je kuťa, i když je to spíše dezert, podobá se konzistenčně našemu kubovi. Připravuje se z obilovin, máku ořechů, sušeného ovoce a medu. Dalšími chody bývají různě upravené ryby nebo zelné závitky. Večeře je rovněž bezmasá.

Zdroj: https://www.cestovinky.cz/clanek/adventni-vanocni-zvyky-v-evrope-zapekani-minci-do-dortu-nebo-pusa-pro-stesti, https://nesladkar.cz/blog-post/vanocni-tradice-napric-stredni-evropou/, https://www.receptyprimanapadu.cz/interier/vanocni-zvyky-v-evrope/, https://www.blesk.cz/clanek/cestovani/436734/jak-se-slavi-vanoce-v-evrope-v-britanii-byly-zakazane-ve-svedsku-pali-kozu.html

Náhledové foto: Pixabay