Starý Egypt – největší zajímavosti zaprášené časem

Na severu Afriky vznikla okolo úrodné řeky jménem Nil neuvěřitelná civilizace, která trvala okolo 3 000 let. Fanouškům ji asi nemusíme blíže představovat, ovšem i ti, kteří mají v malíčku každý kámen Cheopsovy pyramidy čas od času narazí na něco, co je jednoduše překvapí. Podívejte se, jestli si v našich zajímavostech najdete také něco pro sebe.

První dynastie vládla přibližně v roce 3150 př. n. l. Celkem jich bylo 30 a vláda té poslední skončila v roce 332. př.n.l., kdy tuto zemi dobyl slavný Alexandr Veliký. Ovšem i řecko-římská doba byla velmi zajímavá, tehdy totiž žila například známá královna Kleopatra.

Jak to všechno začalo i skončilo

Celkem se toto období dělilo na tři hlavní části:

1. Stará říše
2. Střední říše
3. Nová říše

V době mezi těmito obdobími panoval v zemi chaos, ale ten se vždy povedlo dostat pod kontrolu a znovu nastolit vládu faraonů, což byli nejvyšší panovníci Egypta. Byli považování za syny boha Hora – tedy vlastně za bohy žijící na zemi.

Foto: Pixabay

Nejznámější památky Egypta

Když se řekne starý Egypt, vybavíme si většinou pyramidy. Ty největší stojí v Gíze (kousek od současného hlavního města Egypta jménem Káhira) a vznikly během 4 dynastie, tedy asi 2 500 let př. n. l. Sloužily jako hrobky pro faraony. Dochovaly se dodnes a patří mezi 7 divů starověku (ostatní až dodnes nepřežily).

Dalším známým objevem je Tutanchamonova hrobka. Bohužel se lupiči velmi rychle naučili tak výrazné hrobky, jako byly pyramidy, vykrádat, takže vládci dalších dynastií se snažili místa svého pohřbu co nejlépe ukrýt. A to například v Údolí králů, které je dodnes hroby doslova rozvrtáno. Všechny však byly vykradeny – až na hrob krále Tutanchamona. Ten vládl v 18. dynastii, což je v období 1500 př. n. l. Jde tedy o památku o tisíc let mladší než pyramidy.

Písmo starých Egypťanů

Dnes víme, že tito lidé psali hieroglyfy, ale ještě nedávno tyto znaky lidé považovali jen za obrázky. Nevěděli tedy, jak se původně tato země jmenovala, takže převzali řecké jméno Egypt. Egypťané jí však říkali Tameri nebo také Kemet. A Nil byl Iteru, tahle jména už však dnes nepoužíváme.

Hieroglyfy rozluštil až v roce 1822 Jean Francois Champollion. Měl velký talent na jazyky – číst se naučil docela sám ještě v předškolním věku. Pomohla mu tzv. Rosettská deska. Tu z Egypta přivezl Napoleon a kromě dvou zápisů v egyptštině (ovšem různým písmem) tam byl i nápis řecký. Champollion tak dlouho porovnával znaky, až se mu povedlo písmo rozluštit.

Co byste měli vědět o starém Egyptě

Egypt byl velmi vyvinutou civilizací. V době, kdy se stavěly pyramidy, což bylo 2 500 let před naším letopočtem, a lidé se živili poměrně rozvinutým zemědělstvím, probíhala v Evropě pozdní doba kamenná, takže lidé tu stále ještě běhali s oštěpy a byli spíše lovci než zemědělci. A o nějakých vyspělých stavbách nemohla být řeč.

Dřív byl Egypt tak úrodný proto, že Nil každoročně prostřednictvím velkých záplav přinášel vrstvy úrodného bahna. Dnes už se to však neděje. V roce 1976 byla dokončena Asuánská přehrada, která záplavám brání. Tím však lidé přišli i o spoustu úrodné půdy.

Jedni z nevýznamnějších egyptologů, kteří v zemi působí, pochází od nás. V roce 2019 uběhlo 100 let od doby, kdy byl u nás tento obor založen. Čeští egyptologie mají v Egyptě přístup na velmi velké území a každý rok objeví něco nového. Čas od času nám egyptská vláda nějaké předměty zapůjčí (protože žádné památky se ze země jinak vyvážet nesmí) a my si je můžeme prohlédnout v muzeu.

Náhledové foto:Pixabay

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt

Kniha Děsivé dějiny: Strašliví Egypťané, Terry Deary, 2017, Egmont