Starobylá Via Appia se dostala na seznam památek UNESCO

Starověcí Římané byli skvělí stavitelé. Mnohé jejich stavby se sice do současnosti dochovaly již jen jako torza, ale i ta jsou hodna obdivu. Turisté z celého světa se na ně jezdí do Itálie dívat. Některé památky jsou zapsány i na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Od roku 2024 mezi ně patří také Via Appio neboli Appiova cesta.

Via Appia získala přízvisko královna velkých cest. Takto ji pojmenoval básník Statius. Protože spojovala Řím s Brindisi, patřila mezi nejdůležitější římské cesty. Vybudovat ji nechal politik a voják Appius Claudius Caecus v letech 312 až 244 př. n. l. Po něm silnice dostala také své jméno. Ve své době měla velký ekonomický i politický význam, mimo jiné dokázala krátit cestování a propojila Řím s důležitým přístavem ve východním Středomoří. První část silnice spojila Řím s Capuou. Do Brindisi byla prodloužena až okolo roku 190 př. n. l.

Osm set kilometrů dlouhá cesta

Appiova cesta je dlouhá přes osm set kilometrů. Umožňovala snadnější, rychlejší a bezpečnější pohyb lidí i zboží. Původně se jednalo o silnici s převážně vojenským využití, to byl ostatně hlavní záměr její výstavby. Aby bylo vojenským jednotkám ulehčena přeprava a nalodění. Její význam jako hlavní komunikační tepny v Itálii vznikl postupně, jak byla využívána běžnými obyvateli i obchodníky. Výsledek nenechal na sebe dlouho čekat. Začaly vznikat nové osady a rozvíjela se římská města.

Foto: Trish Hartmann, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Appian_Way_(explored%5E_January_30,_2014)_-_Flickr_-_trishhartmann.jpg

Skvělé stavební umění starých Římanů

Via Appia se skládá z 22 částí a dokazuje pokročilé technické dovednosti tehdejších stavitelů. Její součástí byly triumfální oblouky, akvadukty, kanály, mosty i veřejné fontány. Vlastně se jedná o jeden z největších inženýrských počinů starověkého Říma, který se stal vzorem i pro další stavitele. Projít se po ní lze částečně i v současnosti, a to po zachovalých fragmentech.

6 000 křížů lemujících Appiovu cestu

V roce 71 př. n. l., kdy bylo poraženo Spartakovo povstání, bylo podél Appiovy cesty postaveno na 6 000 křížů a na nich ukřižováno přesně tolik povstalých otroků. Popravit je nechal velitel vojsk a politik Marcus Crassus. Těla ukřižovaných zůstala na křížích i poté, co zemřeli. Měla to být Crassovo gesto, něco jako výstraha každému, kdo by měl v úmyslu podobné povstání opakovat.

Zdroj: https://www.storicang.it/a/via-appia-antica-entra-nel-patrimonio-mondiale-unesco_16905, https://www.antickysvet.cz/26125n-via-appia

Náhledové foto: Livioandronico2013, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Appian_Way.jpg