Špilberk: Z nedobytného hradu nedobytné vězení

Váže se k němu spousta legend a ze všech 35 věznic, které v ČR aktuálně máme, je rozhodně nejznámější. Mluvíme o brněnském Špilberku alias Špilasu. Je pravda, co se říká o jeho nejtemnějších kobkách?

Původně byl Špilberk gotickým hradem, který vyrostl na stejnojmenném vrchu ve 13. století. Zásluhu na tom má Přemysl Otakar II., který ho používal jako své moravské sídlo. Poté se tu vystřídalo mnoho majitelů, krátce tu dokonce přebýval i římsko-německý král Jošt Moravský.

Když byl Špilberk pevností…

V druhé polovině se ze Špilberku stává stává barokní pevnost, jež si velmi rychle získala „nedobytnou“ pověst. Několikrát byla totiž obléhána, ale nikdy dobyta. Zuby si na ní vylámali i Švédové.

Není tedy divu, že za její silné zdi začali být brzy internováni i obzvláště nebezpeční zločinci. První zmínky o této funkci pocházejí už z roku 1620 v souvislosti se stavovským povstáním. Ovšem korunu celému snažení dal v roce 1783 císař Josef II., na jehož popud tu byl vybudován žalář pro největší zločince.

Není bez zajímavosti, že s tímto panovníkem byl Špilberk po dlouhou dobu spojován ze zcela jiného důvodu. Podle některých pověstí se totiž Josef II. nechal sám na hodinu zavřít do cely pro nejtěžší zločince, aby poté následně rozhodl o zrušení celé této části. Ve skutečnosti se o to postaral až jeho nástupce Leopold II.

Na Špilberku vězni často zešíleli

A jak vypadaly ty nejhorší cely? Pouze 10 °C po celý rok, nohy připoutané v okovech ke zdi (nejtěžší zločinci měli takto pojištěné ruce a někdy dokonce i krk), tma… Většina vězňů během několika týdnů umírá a kdo nemá to štěstí, ten rychle zešílí. Když jsou v roce 1790 tyto kobky zrušeny, Špilberk si svou funkci zachovává dál. Jako vězení funguje až do roku 1855 a ještě za druhé světové války slouží jako sběrné místo vězňů, určených pro koncentrační tábory.