Slezský Hrad Ksiaz je jedním ze sedmi divů Polska. Vlastnili ho také čeští králové Václav IV. a Jiří z Poděbrad

Od českých hranic je to ke třetímu největšímu polskému hradu Ksiaz docela kousek. Z Teplic nad Metují pouhých čtyřicet pět kilometrů a z Pece pod Sněžkou okolo sedmdesáti kilometrů. Za vidění tato architektonická památka rozhodně stojí, protože se řadí zároveň i k nejkrásnějším hradům v Polsku. V minulosti měl velký strategický význam jako „klíč ke Slezsku“.

Česká stopa v polském hradě

Historie místa, na kterém stojí nynější hrad Ksiaz, sahá do 13. století, kdy první zdejší opevnění, které hlídalo důležitou cestu z Čech do Slezska, zničili vojáci krále Přemysla Otakara II. Následně byl hrad znovu vybudován, a to slezským vévodou Bolko I. Přísným. Další jeho majitel Bolko II. Malý z dynastie Piastovců zemřel bezdětný.

Jeho majetek přešel na českého krále a římského císaře Václava IV., kterého k vévodskému rodu Piastovců vázala rodinná pouta. Václavova matka, Anna Svídnická (třetí manželka císaře Karla IV.), byla totiž neteří zesnulého vévody. V 15. století získal koupí hrad Ksiaz český šlechtic Janko  Chotěmic, místodržící zemí Svídnice-Javor. Později ho vlastnil i český král Jiří z Poděbrad.

Hrad Ksiaz. Foto: Pixabay

Tajné německé podzemí

Dlouhých 430 let patřila tato nemovitost k rodovému majetku rodu Hochbergů a dostala nové jméno – Fürstenstein. V roce 1941 jim hrad zkonfiskovalo nacistické Německo a v podzemí začala polovojenská organizace Todt s úpravami v rámci projektu Riese. Snad tu měly vzniknout továrny na výrobu zbraní či chemické laboratoře.

Stavební práce (ražení tunelů), které prováděli váleční zajatci a vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen, probíhaly v nelidských podmínkách. Hodně jich při tom zemřelo na podvýživu a nemoci. Do majetku Hochbergů se již hrad nevrátil, po druhé světové válce sloužil jako rekreační středisko a kulturní středisko.

Hrad Ksiaz v současnosti

Hrad byl v průběhu své existence postupně přestavován a rozšiřován. Dnes v něm najdete na čtyři sta pokojů, z nichž velká část byla v posledních letech restaurována. Jeho architektura je mixem všech možných stylů. Památka je přístupná veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek. K vidění je i podzemí. Ročně sem zavítá na tři sta tisíc návštěvníků. Areál Zámeckého parku se každoročně v květnu stává dějištěm Festivalu květin a umění.

Zdroj: https://www.broumovsko.cz/region/sirsi-okoli/zamek-ksiaz; https://www.ksiazcastle.com/

Hrad Ksiaz. Náhledové foto: Pixabay