Skleníkový efekt: Přítel, nebo nepřítel Země? Jak kdy

Představte si skleník. Slunce svítí dovnitř, ohřeje vzduch a půdu, ale teplo se jen těžko dostane ven. Podobně funguje i Země. Slunce ji zahřívá, ale část tepla zůstává zachycena v atmosféře díky tzv. skleníkovým plynům, jako je oxid uhličitý nebo metan. Tyto plyny fungují jako tepelná deka, která zabraňuje úniku tepla do vesmíru. Zní to dobře a pochopitelně. Proč však skleníkový efekt v konečném důsledku Zemi škodí? 

Jak to funguje?

Sluneční záření projde atmosférou a ohřeje zemský povrch. Tento ohřátý povrch pak vyzařuje tepelné záření, které se snaží uniknout do vesmíru. Skleníkové plyny však část tohoto záření pohlcují a znovu vyzařují zpět směrem k Zemi. Tím se zvyšuje celková teplota naší planety.

Proč je skleníkový efekt důležitý? Bez skleníkového efektu by byla Země příliš chladná pro život, jaký známe. Díky němu máme příjemné teploty, které umožňují růst rostlin a existenci rozmanitých ekosystémů.

Problém s nadměrným skleníkovým efektem

Problém nastává, když je skleníkových plynů v atmosféře příliš mnoho. Lidské činnosti, jako je spalování fosilních paliv, způsobují zvýšení koncentrace těchto plynů. To vede k zesílení skleníkového efektu a následnému oteplování planety. Toto oteplování má řadu negativních dopadů na klima, jako jsou častější extrémní počasové jevy, stoupání hladiny moří nebo změny v rozložení srážek. Naposledy jsme s negativními důsledky změnu klimatu mohli setkat v září na Jesenicku u nás nebo nedávno ve španělské Valencii, kteréžto oblasti potkaly ničivé povodně a záplavy.

foto

Foto: Pixabay

Důsledky pro naši planetu

Nadměrný skleníkový efekt má dalekosáhlé důsledky pro život na Zemi. Změny klimatu ohrožují biodiverzitu, způsobují nedostatky vody a potravin a zvyšují riziko přírodních katastrof. S tímto vším je třeba v současnosti počítat a není to pro lidstvo nic příjemného. Skleníkový efekt je přirozený jev, který udržuje naši planetu obyvatelná. Avšak zvýšené emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností vedou k jeho zesílení a následnému oteplování klimatu. Chceme-li zachovat naši planetu pro budoucí generace, musíme podniknout kroky k omezení emisí a přizpůsobit se změnám, které již nastaly.

Přečtěte si: Zámek Jánský vrch hostil třeba Mikuláše Koperníka

Evropa už na tuto cestu změn nastoupila a vymyslela Green Deal. Jestli je to ta správná trasa, ukáže se až v horizontu několika let. Jen je škoda, že země, které ke znečišťování životního prostředí nejvíce přispívají, žádný podobný Green Deal nemají a vesele znečišťují i nadále. Vzdušný obal Země nemá nastavitelné hranice. Tak si musíme přát, aby ten skleníkovými plyny otrávený vzduch zůstal v místě svého vzniku a nedostal se do klimaticky neutrální Evropy blízké budoucnosti.

Zdroj: https://www.iflscience.com/how-do-greenhouse-gases-cause-global-warming-76746, wikipedia.org

Náhledové foto: Pixabay