Sirotčí hrad – odkud se vzal nevšední název

Pokud jste až dodnes o zřícenině gotického hradu, které se říká Sirotčí hrad neslyšeli, pak vám rádi prozradíme, že musíte zamířit do Pavlovských vrchů nad vsí Klentnice. Pochází ze 13. století, ovšem už o tři staletí později byl hrad zcela opuštěn.

Naláká zejména na zajímavé architektonické řešení i na pověst, v níž hrají hlavní roli templáři. Kolik je však na ní pravdy není dodnes jisté.

Podivná stavba, rozdělená na dvě části

Jsme zvyklí na to, že se tyto stavby do daleka tyčily na vysokých kopcích, ovšem už méně na to, aby se skládaly z více části, jež vzájemně spojuje pouze vratký most. A přesně tak to při stavbě Sirotčího hradu vypadalo. Hlavní část hradu se tyčila na jedné straně rokle a jeho strážní věž na druhé. Kdysi je nejspíš spojoval most, dnes tu však po něm není ani památky strážní věž je veřejnosti nepřístupná. Podívat se sem mohou snad jen odvážní horolezci.

Proč Sirotčí hrad? Za vše prý mohou templáři

Svůj původ váže tato stavba k rodu Wehingenů, resp. k jedné z jejich větví, kteří se nazývali Sirotci a v okolí Klentnice hojně působili. Svůj název však hrad nedostal podle některého ze svých pánů, ale podle svého správce.

Ten se prý jmenoval Číčos a byl členem templářského řádu, což s sebou přinášelo i mnohé povinnosti. Když však byl konečně povolán do boje, čekala jeho žena Růžena první dítě. Rozkaz odmítl, což si komtur řádu nenechal líbit. Přijel na hrad. Nejdříve se stal Číčosovu synovi kmotrem (neb jeho paní o neblahém poslání nečekaného návštěvníka nic nevěděla) a pak jeho otce zabil. Mimochodem, dítě pojmenoval Orphanus – sirotek.

V následné bitvě byla posádka hradu pobita a paní Růžena se prý utrápila žalem. Komtur vzal dítě s sebou. Již dospělý Orphanus se později na Sirotčí hrad vrátil, a když se dozvěděl, co se stalo s jeho rodinou, žalem prý zešílel a zabil se. Dodnes tu prý obchází jeho duch, stejně jako duch jeho bezhlavého otce.