Domů Aktuality

Samota a sněhová krása: Listopadová procházka k prameni Vsetínské Bečvy

Radek Štěpán 22. 11. 2022 351 zobrazení

Máte rádi pohodové procházky lesem mimo davy turistů? Pak můžete v listopadu klidně vyrazit třeba k prameni Vsetínské Bečvy. Ten se nachází nedaleko hraničního přechodu Bumbálka. Můžete si být jisti, že tady příliš mnoho turistů nepotkáte a zážitek budete mít jedinečný. Ostatně můžete vyrazit alespoň virtuálně s námi. Toto lehce zapomenuté místo rozhodně stálo za návštěvu.

Ranní ospalá a opuštěná Bumbálka

Na hraniční přechod jsme dorazili okolo desáté ranní hodiny. Přivítali nás pochopitelně policisté a pracovníci celní správy. Ti teď kontrolují auta při příjezdu do České republiky. Cestou na velké parkoviště na Bumbálce nás nikdo nezdržel. Hraniční přechod působí velmi opuštěným dojmem. Budova pensionu se prodává, stánek s dřívější nabídkou slovenských sýrových specialit už zřejmě nefunguje nějakou tu dobu. Stejně tak i jakási kůlna hned u parkoviště nepůsobila zrovna svěžím dojmem. My jsme se ale vydali směrem k horskému hotelů Sůkenická.

Bumbálka- rozcestník: Foto Radek Štěpán

Rozbitá kůlna na Bumbálce: Foto Radek Štěpán

Zavřený motorest na Bumbálce: Foto Radek Štěpán

Policejní kontroly na Bumbálce: Foto Radek Štěpán

Krásné vyhlídky od hotelu

K hotelu Sůkenické jsme se vydali přímo po asfaltové cestě. Šlo o přes kilometr dlouhou procházku.Minuli jsme opět celníky a policisty, kteří aktuálně prohlíželi zavazadlový prostor jednoho z kamionů. Mali dobrou náladu, ač poměrně mrzlo a teploměr ráno ukazoval kolem mínus čtyřech stupňů. Cestou k hotelu jsme potkali snad jenom dva lidi a i u samotného zařízení to vypadalo vcelku opuštěně. Pokochali jsme se výhledy dolů i na okolní kopce. Sjezdovka u hotelu spala zimním spánkem podobně jako menší středisko Třeštík pod ní. Moc hezké byly dřevěné sochy zvířat.

Hotel Sůkenická: Foto Radek Štěpán

Dřevěné sochy u hotelu Sůkenická: Foto Radek Štěpán

Kousek k rozhledně Sůkenická

Ta je také někde označována jako Čarták. Ušli jsme snad 500 metrů a tyčila se před námi. Bohužel jsme se hrubě netrefili do otevírací doby, která končila v září, ale vůbec to nevadilo. Nezdrželi jsme se tolik a po dalších několika stech metrů jsme narazili na krásnou scenérii okolo pramene Vsetínské Bečvy.

Rozhledna Sůkenická: Foto Radek Štěpán

Bílé království a kapkající voda

Pramen Vsetínské Bečvy byl kouzelný. Menší budka, klasická malá roura a kapající voda. Všude kolem sněhová pokrývka. Samozřejmě jsem se podívali i na informační tabuli. Z té jsme se dozvěděli třeba to, že samotný název Bečva pochází ze slova bečet, tedy plakat. Slovanský název pro řvoucí, hlučnou a dunivou vodu. Zajímavé byly i informace o různých živočiších, jež se v jejím okolí nachází. Jen namátkou třeba vydra říční, pstruh říční nebo volavka popelavá či rak říční. Pozadu nezůstaly ani krásné rostliny.

Pramen Vsetínské Bečvy: Foto Radek Štěpán

Na Trojačku a kolem hraničních kamenů zpět

Vršek Trojačka s nadmořskou výškou 938 metrů se nachází kousek nad samotným pramenem. Přímo u rozcestí je cedule upozorňující na státní hranici a také obrázek medvěda. Poté už jsme se vydali cestou kolem bíločervených hraničních kamenů dolů na Bumbálku. Cestu nám zpříjemnili pasoucí se ovce a pohledy na zapomenuté chalupy. Z hotelu Sůkenická jsme ušli opět něco přes kilometr a byli zpět na Bumbálce. Krátká svěží procházka určitě stála za to.

Trojačka: Foto Radek Štěpán