Sama nám své jméno prozradila aneb bílá paní z Kaštic

Strašidla a jiní „nadpřirození tvorové“ nejsou v našich hradech a zámcích ničím výjimečným. Ovšem zatímco u většiny z nich se můžeme jen dohadovat, čí skon za jejich zrozením stál, kaštická bílá paní prozradí své jméno každému na počkání.

A kde ji najdeme? Stačí vyrazit jedenáct kilometrů jihozápadně od města Žatce do malé obce Kaštice. Místní skromný zámeček má totiž jednu nevšední obyvatelku. Ale příběh tragédie nebo vraždy za tím nehledejte. Judita tu musí strašit ze zcela jiných důvodů…

Judito, Judito…

V 15. století vyrostla na místě zdejšího zámečku tvrz, ke které příslušel i hospodářský dvůr. A právě k ní se pověst váže. I když ji tu dnes už nenajdeme – pro špatný stav byla stržena a v roce 1838 tu nechal majitel panství Vít Zeiner postavit právě dnešní zámeček.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org

Ale zpátky do tvrze, tentokrát se přeneseme do doby po třicetileté válce. Doba to pro Čechy nebyla jednoduchá. Vládci jim totiž jiní – obvykle německá šlechta. A právě k ní patřila i Judita Geidlerová z Wolfsfeldu, která vládla panství rovnou 40 let (1740 až 1780). Příliš dobře však hospodařit neuměla. Naopak. Získala si pověst velmi kruté ženy. Žádné konkrétní zlé skutky se sice nedochovaly, ovšem podle všeho nemůže její duše po smrti najít klid.

Bílá paní, která volá sama na sebe

Právě proto obchází kaštickým zámkem (evidentně jí vůbec nevadí, že místo mezitím dostálo jistých změn) a jen naříkavě opakuje vyčítavé „Judito, Judito.“ I díky tomu víme, o koho vlastně jde. Svědčí o tom i fakt, že jakmile zámek obhlédne, zmizí někde v okolí sýpky. A pokud budete mít štěstí dorazíte sem v období adventu, můžete ji potkal i v doprovodu mužské postavičky. Netušíme však, o koho by se mohlo jednat.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org