Řopíky jako nezničitelné bunkry: Co je pravda a co jen turistická legenda?

Řopíky jako nezničitelné bunkry: Co je pravda a co jen turistická legenda?. Československé opevnění, které mělo chránit republiku před nepřáteli, je dodnes opředeno mnoha mýty a legendami. V roce 1938 patřilo k nejambicióznějším vojenským projektům v Evropě, a i když nikdy neprošlo skutečnou bitvou, jeho odolnost je pověstná.

Pevné jako skála? Opravdu by je Němci nezdolali?

Když je později zkoušeli Němci podminovat a rozebrat, někdy uspěli, jindy ne. „Mělo jít především o likvidaci za pomoci vhodně rozmístěných trhavin v interiéru pevnůstek. Cílem bylo odtržení stropnice a následné její překlopení na zához a rozestoupení obvodových stěn,“ uvádí Armyweb.

Beton byl kvalitní, výztuž solidní – nic víc, nic míň. Testy ukázaly, že bunkry byly opravdu odolné, ale rozhodně ne nezničitelné. Jenže pak je tu ještě jedna tajemná legenda – co když se do betonu přidávala nějaká tajná přísada?

Foto: Pixabay

Profesor Bechyně a jeho tajemná lahvička

Jedna z nejoblíbenějších legend tvrdí, že profesor Stanislav Bechyně, odborník na beton, měl tajemný rituál. Kdykoli se někde betonoval nový bunkr, údajně přišel, nalil do směsi obsah lahvičky, pořádně to zamíchal – a odešel, aniž by komukoli řekl, co do betonu přidal.

Skvělý příběh, že? Jenže realita je daleko nudnější. Opevnění se stavělo ve stejnou dobu na různých místech republiky, takže pokud by měl Bechyně skutečně každou betonovou várku „očarovat“, musel by být něco jako kouzelník (nebo mít k dispozici nějaký teleport) Navíc bunkry měly standardizovanou betonovou směs s přesně daným složením – žádné kouzlení, jen poctivá technika.

Mimochodem s mnoha zajímavými prvky. Topi Pigula zmiňuje: „Například plechové bednění používané při betonáži. Jeho obrovskou výhodou bylo, že se dalo používat opakovaně, což firmě, která získala státní stavební zakázku, šetřilo peníze. Dřevěné bednění byla klasika, snadno se dá dodnes rozeznat použití na neomítnutých stavbách podle otisků prken. Naopak plechové „bednění“ otisk nezanechalo, takže beton je hladký.“

Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/topi-pigula-jak-se-stavely-ropiky-par-neznamych-zajimavosti-z-historie-znamych-bunkru-121817, https://www.armyweb.cz/clanek/prazska-cara-cast-1

Náhledové foto: Pixabay