Rodák z Krnova vedl stavební práce při výstavbě královského zámku Peles v Rumunsku
Jedním z měst postižených letošní katastrofickou povodní, je Krnov. Leží ve Slezsku v podhůří Nízkého Jeseníku na soutoku řek Opavy a Opavice. V jeho těsné blízkosti je Polsko. Začátek historie města sice spadá do 13. století, ale lidé tu žili už v době kamenné. Krnov dal světu i významné rodáky.
Děkan, stavitel, skokan na lyžích i pilotka
Jedním z krnovských rodáků je Bohuslav z Krnova (1330 až 1416), který byl děkanem kapituly svatého Víta a profesorem práva na univerzitě v Praze. Byl to současník Jana Husa. S ním se ale rozcházel v názorech na reformaci církve. Zatímco Hus byl radikálnější, Bohuslav z Krnova byl pro postupnou a nenásilnou změnu.
Dalším rodákem z Krnova byl Georg Friedrich Gans (1697 až 1763), jenž se do dějin města zapsal jako městský stavitel a cechmistr zednického cechu. Mezi jeho díla patří poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně u Krnova, přestavba zámku v Bílovci a v Bruntále, či kostel svatého Mikuláše v Lichnově. Působil také v Polsku.
Z mladší generace krnovských rodáků lze jmenovat českého skokana na lyžích a mistra světa v letech na lyžích Jaroslava Sakalu, jenž letos oslavil 55. narozeniny. A víte, že se v Krnově v roce 1960 narodila také první česká pilotka dopravních letadel Vlasta Diblíková?
Krnov, náměstí. Foto: Herbert Ortner, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Krnov_main_square.jpg
Rumunský zámek Peles a Carl Franz Benisch
V 70. letech 19. století si dal rumunský král Karel I. postavit novorenesanční zámek Peles v rumunských Karpatech. Učarovala mu jejich krásná krajina. Původně to byl malý, jednopatrový horský zámeček. Ale netrvalo to dlouho a král se rozhodl pro jeho přestavbu, aby zámek lépe vyhovoval jeho reprezentaci. Během ní byl zámek elektrifikován a stal se prvním zámkem na světě plně zásobeným vlastní elektřinou a s vlastním ústředním topením.
Stavební práce při přestavbě vedl krnovský rodák a bukurešťský hlavní architekt Carl Franz Benisch. Tomu se Rumunské království stalo druhým domovem, protože získal i rumunské občanství. Kromě zámku Peles patří k jeho dílům katedrála svatého Josefa v Bukurešti a podílel se i na rekonstrukci bukurešťského Velkého divadla.
Zdroj: https://peles.ro/, wikipedia.org, mapy.cz
Zámek Peles v Rumunsku. Náhledové foto: Pixabay
U nás i za hranicemi je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.