Ráj pro začátečníky. Víkendové lyžování na Ramzové na vlastní kůži

Zima ještě stále není u konce a rozhodně stojí za to ještě vyrazit na lyže. My jsme tak učinili a naší cílem byla Ramzová. Dříve velmi známé lyžařské centrum Jeseníků sice něco ze své původní slávy ztratilo, nicméně pokud se chcete naučit lyžovat nebo se řadíte mezi méně pokročilé lyžaře či snowboardisty, pak budete jistě na správné adrese. My vám podmínky a veškeré záležitosti týkající se právě tohoto střediska popíšeme v následujících řádcích. Rozhodnutí až pak bude pouze na vás.

Široký svah se stejným sklonem je pro učení skvělý

My jsme se vydali pouze na malou sjezdovku v Ramzové, která se při pohledu od hlavní silnice nachází po pravé straně. Dominuje jí starší dvojsedačka působící poměrně rozvrzaným dojmem. Zdání ovšem klame. Jede solidně rychle a pro začátečníky na snowboardu, kteří nechtějí trpět na vleku, jde o ideální záležitost. Za dva dospělé a jedno desetileté dítě jsme zaplatili 1500 korun na celý den a mohli v klidu jezdit.

Dvojsedačka na Ramzové, pohled shora: Foto Radek Štěpán

Minimum lidí, Poláci a pohodové ježdění

Na nějaké fronty u lanovky jsme mohli naštěstí zapomenout. Člověk dojel a mohl jet nahoru. Na to, že byla sobota, naprosto skvělé. Parkoviště hned u lanovky, jež nás vyšlo na 150 korun za den, bylo zaplněné minimálně. Druhé parkoviště u lanovky vedoucí na Čerňavu, které je zdarma, se ale takřka zaplnilo. Jediné, co nás zaujalo, byli Poláci, kteří to sem mají kousek. Někteří byli hlučnější, ale nic, co by se nedalo. Ježdění bylo naprosto pohodové.

Dva provozovatelé, jeden problém

Velká škoda, že lanovku na Čerňavu a na Šerák provozuje někdo jiný než samotnou dvojsedačku dole.Pokud si člověk koupí skipas právě tady, má smůlu. Přikupovat si další na velkou lanovku, když už se bude cítit jistější, by se rozhodně nevyplatilo. Dohoda obou provozovatelů se ale nejspíše konat nebude.

Svah na Ramzové: Foto Radek Štěpán

Jídlo průměrné, bufet v provozu neustále

Hlad a žízeň nejen k lyžování nepochybně patří. Malý bufet o lanovky byl zásobený poměrně solidně a koupit se daly jak různé horké nápoje, tak i plechovky. Samozřejmě byl k dispozici i párek v rohlíku a jiné drobnosti k jídlu. Jinak jsme si ale dali polévku a jídlo v restauraci Kaťuša nacházející se kousek o lanovky na Čerňavu. Kyselice a česnečka jako klasika. Špagety byly také průměrné. Trochu paseky nejen obsluze dělal opilý lyžař telefonující přímo ve dveřích a pak všude možné jinde v interiéru podniku.

Pohled na sjezdovku a lanovku na Čerňavu: Foto Radek Štěpán

Až na prudký vítr naprostá pohoda

Foukalo hodně, o tom nelze diskutovat. Spodní část sjezdovky je zcela otevřená a vítr byl opticky patrný i tak, že se zdvíhal sníh a vytvářely se víry. Horní část pisty je už krytá lesem, takže bylo příjemně. Lyžování i snowboardu jsme si užili stejně tak jako pohledů na protější svah, kde sem tam přejel rychlík po nejvýše položené rychlíkové trati u nás, a tak nezbude než doporučit.

Zdroje info: Autor

Dvojsedačka na Ramzové, pohled od kasy: Náhledové foto Radek Štěpán