Prašná brána a její zajímavosti

Každý tuto pražskou dominantu pozná, ovšem o jak unikátní dílo jde, ví jen málokdo. A přitom stačilo málo a vůbec by nebyla postavena. A co dalšího jste o Prašné bráně ještě nevěděli?

Když se Karel IV. rozhodl v roce 1475 založit Nové Město pražské, přestala původní brána v opevnění, posměšně zvaná Odraná, zamýšlenému účelu vyhovovat. Byla tedy stržena a nahrazena Novou – ano, tak se totiž prašná brána původně jmenovala. Ovšem už v roce 1483 se královské sídlo vrátilo zpět do Pražského hradu. Naštěstí už byla Nová brána skoro hotová, chybělo už jen pár drobností. S těmi se ovšem příliš nespěchalo a kompletně byla dokončena teprve po 117 letech.

Jak vypadala Prašná brána původně?

Dnes by vás to nejspíš ani nenapadlo, ale její základy ve skutečnosti vedou devět metrů hluboko na dno bývalého obranného příkopu. Do brány se tehdy vstupovalo mostem. Ten vzal za své (stejně jako onen příkop) při rozšiřování města.

Odkud pochází její jméno

Své přízvisko nová si tato stavba udržela až do 17. století. Pak si ji pro její skvělou strategickou polohu vybrali vojáci jako skladiště munice. A přezdívka Prašná byla na světě. Výbuch ji naštěstí nezničil, to ovšem nelze říct o pruském ostřelování v roce 1757. Tehdy přišla o většinu své výzdoby, vytvořené sochařem Matyášem Rejskem. Škody však mohly být mnohem vyšší, když uvážíme, že střelný prach tu byl v té době stále ještě uložen.

Když se na Prašnou bránu podíváte…

Určitě vám neuniknou sochy velikánů české historie v čele s Karlem IV. nebo Jiřím z Poděbrad. Prohlédněte si však pozorně stěnu, obrácenou k Obecnímu domu. Zdobí ji totiž (na svou dobu) lehce pobuřující výjevy – např. plastika ženy, rozčesávající si vlasy s nahým ňadrem, přikrytým pouze dlaní. A zvláštní výklenek byl pak středověkým záchodem. Koneckonců, nikomu by se chtělo kvůli vykonání potřeby slézat 186 točitých schodů, že?