Pouze voda, nebo i chemie? Čím se vlastně zasněžují svahy

V Česku si lyžařskou sezónu nedovedeme představit jinak, než bez umělého zasněžování. Zvláště její začátek (a mnohdy i konec) si tento nezbytný úkon obvykle vyžádá. Ale je vše skutečně pro přírodu tak bezpečné, jak se tvrdí? A co my? Nelyžujeme náhodou na vrstvě chemického hnusu?

Spousta voda a ještě více energie – to jsou položky, které obvykle vlekaři do svých nákladů na zasněžování zahrnují. Ovšem otázkou zůstává, zda jde o problém jediný. Opravdu je ve hře jen velká spotřeba vody, která mimochodem často vysává už tak vyčerpané podzemní zdroje? Argument o vrácení vody do půdy mimochodem v tomto případě tak úplně neobstojí. Zmrzlá zem totiž příliš vody z tání nepobere, více jí tak odteče zcela pryč.

Jak je to s aditivy ve sněhových dělech

Pro začátek je třeba uvést, že mimo chráněná území vlekařům nic v používání aditiv nebrání. A o co vlastně jde? Stručně řečeno – aby kapka vody při umělém zasněžování zmrzla, potřebuje nějaké kondenzační jádro. Pomůže cokoli – krystalek ledu, zrnko pylu, prach… Když ovšem žádný z těchto pomocníků přítomen není, lze ho do jisté míry nahradit chemickým koktejlem.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Aditiva se na českých sjezdovkách (ne)používají

Podle tvrzení lyžařských středisek však k používání aditiv není žádný důvod. Samy prý mají zájem na tom, aby během zasněžování používali jen čistou vodu a proud studeného vzduchu. Ale jaká je skutečnost? Faktem je, že se nikdo o tuto problematiku příliš nezajímá. A to dokonce ani ekologická sdružení, od kterých bychom to očekávali.

Například šetření KRNAPU z roku 2016 ukázalo, že minimálně v některých skiareálech aditiva skutečně používají. A podobné výsledky vykázal i průzkum státního podniku Povodí Labe v roce 2018, byť prokazatelně pozitivní vzorky byly jen dva. Letos se však prý na technický sníh zaměří ČIZP. Tak uvidíme, jestli jsou záměry provozovatelů lyžařských center tak sněhobílé, jak jejich manažeři tvrdí.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com