Poslední poprava v Česku: Pětinásobný vrah Vladimír Lulek. Oprátku mu kat navlékl 2.2.1989

Jak se popravovalo v dávných dobách?

Trest smrti byl v naší zemi od nepaměti. Zmiňuje ho i Kosmova kronika. Popravy byly dokonce pořádány veřejně. Mimochodem docházelo k tlačenicím, aby diváci lépe viděli. Tlačenice byly tak velké, že došlo leckdy i k zadušení koní a občasnému mrzačení přihlížejících.

Někdy to na popravě vypadalo jako na divadle. Přihlížející tleskali šikovnému katovi a naopak hlučeli když viděli, že kat neumí se svým nástrojem dost dobře zacházet. Nicméně docházelo i k tristnímu dokazování viny či neviny. Často o odsouzeném měl rozhodovat Bůh.

Ordál vody – tzv. boží soud

Ordál vody byl způsob, kdy měl odsouzený prokázat svou nevinu. Obviněného spoutali a vhodili do vody. Když se neutopil, byl zbaven viny. Pokud se utopil, rada vydala jednoznačný závěr: Voda coby čistý živel provinilce přijala. Tudíž vinen.

Masarykovský humanismus za první republiky

Od středověku uplynulo mnoho let a trest smrti byl i nadále vykonáván. V době první republiky bylo na smrt odsouzeno 433 lidí. Ovšem prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl zapřisáhlým odpůrcem trestu smrti. Rozsudek podepsal jen v 21 případech. Později uvádí, že ho to stálo mnoho sil. Načež každý rozsudek smrti si označil černým křížkem do kalendáře.

Heydrichiáda od 1939 do roku 1945

Popravovalo se oběšením. V „sekyrárně“ v pankrácké věznici přišla na řadu i gilotina. Nacisté tento způsob popravy upřednostňovali. Podle nich byla rychlá, nezpůsobovala hluk a přitom byla odstrašující. V koncentračních táborech přišlo o život zplynováním či zastřelením tisíce osob.

Popravy pokračovaly i za komunistického režimu

Politické procesy se zapsaly do historie nechvalně proslulými justičními vraždami. Popravy byly rychlé, někdy i bez soudu. Tehdejší představitelé moci se tak zbavovali nepohodlných potencionálních nepřátelům režimu. Jmenujme například Miladu Horákovou či Heliodora Píku. Praktikovalo se oběšení na oprátce. Odsouzený se udusil za několik dlouhých minut.

Pád totality v roce 1989

Po pádu totality se rozproudily živé diskuze o zrušení trestu smrti.  Mezi velké odpůrce trestu smrti patřil také Václav Havel. Pročež již v roce 1990 Federální shromáždění přijalo novelu, jíž byl trest smrti zrušen. Případné vynesené rozsudky byly změněny na doživotí.

Poslední popravy v Československu

Posledním popraveným v Československu se stal masový vrah Štefan Svitek. Bestiálně umlátil sekerou těhotnou manželku a své dvě dcery. Poprava byla vykonána 8.6.1989 v Bratislavě.

Posledním popraveným v Česku byl 2.2.1989 pětinásobný vrah Vladimír Lulek. Ubodal svou manželku, poté obrátil nůž proti jejich čtyřem dětem. Dále mu byl připsán i další pokus o vraždu, když vážně zranil sousedku, která přispěchala ženě s dětmi na pomoc. Popraven v Pankrácké věznici.

Dostala oprátku za osm mrtvých

Masová vražedkyně Olga Hepnarová byla poslední odsouzenou a popravenou ženou v dějinách naši republiky. Její  vražedný příběh vešel do historie kriminalistiky. Když vypůjčeným nákladním automobilem záměrně vjela na tramvajovou zastávku. Zabila osm nevinných lidí. Svého činu nelitovala, naopak se k němu hrdě hlásila. Zemřela 12.3.1975 ve věku 23 let.

Zrušení trestu smrti vešlo v platnost 1. července 1990

Vládní návrh vysvětloval, že trest smrti je nehumánní. A v případě justičního omylu nenapravitelný.  V lednu 1991 byl zákaz trestu smrti zahrnut do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.

Výzkum CVV zohledňuje názory občanů Česka ohledně trestu smrti. Pro znovuzavedení trestu smrti se v roce 2002 vyslovilo přes padesát procent dotazovaných. Uvádějí, že tento způsob je dostatečným a spravedlivým zadostiučiněním obětem a pozůstalým.  Naproti tomu druhá strana se obává rizika justičního omylu anebo rizika zneužití.

Náhledové foto: freeimages

Zdroje: advokatnidenik.cz, lidskaprava.cz, refresher.cz