Polská obranná gotická tvrz Malbork nese v sobě českou stopu. Je největší cihlovou stavbou v Evropě

Na severu Polska v Pomořanském vojvodství ve vzdálenosti asi 70 kilometrů jihovýchodně od města Gdaňsk leží okresní město Malbork, jehož dominantou je stejnojmenný křižácký hrad. Je držitelem hned dvou prvenství: po svém dokončení v roce 1406 byl největším cihlovým hradem na světě a největší gotickou stavbou na světě. I v současné době zůstává hrad Malbork největším cihlovým komplexem v Evropě.

Město a gotická tvrz Malbork v rukou německých rytířů

Polsko má celkem 16 vojvodstí a Pomořanské je nejseverněji položené. Jedním ze zajímavých míst tohoto vojvodství je město Malbork na řece Nogat v historické oblasti Pomerelia neboli Východní Pomořansko. Město založil ve 13. století Řád německých rytířů okolo pevnosti Marienburg (polsky Malbork). Jak sám název města i hradu napovídá, byly pojmenovány po své patronce, Panně Marii. V té době oblast patřila Prusku. Opevněný hrad se stal sídlem Řádu německých rytířů, když se sídlo velmistra v roce 1309 přesunulo z Benátek právě do Malborku. Řád tu sídlil až do roku 1457.

Český majitel hradu Malbork

Hrad byl několikrát obléhán, ale nikdy nebyl dobyt. Zato rytířský řád ztrácel na síle a dlužil peníze žoldnéřům, kteří tvořili většinu jeho armády. Proto musel být dán hrad Malbork do zástavy a právě prvním zástavním držitelem se v roce 1454  stal český hejtman Oldřich Červenka, jenž byl jednu dobu i starostou města. Hrad si ale dlouho neponechal ve svém vlastnictví a o tři roky později ho prodal polskému králi Kazimírovi IV. Jagollonskému. V roce 1466 se město i hrad Malbork staly součástí Malborského vojvodství v provincii Královské Prusko. Během třicetileté války hrad obsadili Švédové. Pruskému království Malbork patřil i po rozdělení Polska v 70. letech 18. století.

Tři samostatné hrady

Obranná tvrz Malbork se skládá ze tří hradů – Vysokého, Středního a Dolního hradu, jež jsou od sebe odděleny suchými příkopy a věžemi. Rozloha celé pevnosti je 21 hekterů a sídlit tu mohlo na 3 000 vojáků. Hrad Malbork měl výbornou polohu u řeky Nogat, což umožňovalo snadný přístup člunům a obchodním lodím, jež připlouvaly z Baltského moře.

Hrad Malbork. Foto: Pixabay

Málem z něho nic nezbylo

Po rozdělení Polska se hrad Malbork stal levným stavebním materiálem na výstavbu domů ve městě. Byl vypracován plán na jeho zboření, k čemuž naštěstí nedošlo. Na počátku 19. století tomu zabránil tehdejší pruský král. Hrad se nakonec dočkal rekonstrukce, jež prakticky probíhá do dnešní doby. Velkou ránu hrad dostal ještě za druhé světové války, kdy během bojů mezi německou a ruskou armádou byla zničena celá jeho polovina. Dobře na tom nebylo ani město Malbork, podstatná část jeho historického centra vzala za své. A to, co zbylo, bylo použito na výstavbu velkých polských měst, například Varšavy. Rozebrán na stavební materiál měl být i hrad Malbork, ale nakonec byl toho ušetřen.

Hradní muzeum a zápis v UNESCO

Právem si hrad Malbork zasloužil zápis do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1961 slouží jako hradní muzeum, které ročně přiláká přes půl miliardy lidí z celého světa. Prohlídka hradu (buď s průvodcem nebo individuálně) zabere asi čtyři hodiny. Na hradě se konají různé akce – rytířské turnaje, koncerty, ukázky středověkých řemesel.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Malbork_Castle; https://www.radynacestu.cz/magazin/malbork/

Hrad Malbork. Náhledové foto: Pixabay