Podzimní kempování na jižní Moravě. Pohoda a výlet na vinařský kopeček Galgenberg

Zima je sice už za rohem a hlásí první sněžení i v nížinách, nicméně podzim stál za to, a ještě v listopadových dnech se dalo vcelku pohodlně kempovat. My jsme vyrazili na jižní Moravu. Ta bývá v letních měsících doslova obsypána návštěvníky, na podzim už tomu v takové míře naštěstí není. Měli jsme tudíž dostatek tolik potřebného soukromí. Naším cílem se stala obec Nový Přerov, která leží necelých 20 kilometrů od Mikulova přímo na hranicích s Rakouskem. Třídenní kempování jsme si užili se vším všudy.

Kempování v minikempu s kozami

Záměrně jsme si nevybírali větší kemp, navíc obec Nový Přerov je situována tak, že láká k výletům do Rakouska. Auto jsme zaparkovali v Jáňově Dvoře. Jedná se v podstatě o velkou usedlost, která funguje jako restaurace, pension i jako kemp. Samotná restaurace je v daném objektu spíše malinká. Nějakých 5 stolů hovoří jasně. Když je ale hezky, venku je posezení pro obrovské množství lidí. Součástí dvora je také velká zahrada s malým výběhem pro kozy a stodolou fungující jako sociální zařízení. Do zahrady se vejde určitě přes 10 obytných vozů či přívěsů. Sociální zařízení bylo vždy čisté, samozřejmostí byla i malá kuchyňka, lednice a pračka.

Stodola zvenčí: Foto Radek Štěpán

Zázemí ve stodole: Foto Radek Štěpán

Pohodové večery se skvělým vínem

Místní víno je fantastické. Přesvědčili jsme se o tom první večer, kdy jsme si sedli do restaurace. Menu bylo poměrně skromné. Samozřejmě nás zaujala nabídka kozích sýrů. K dispozici bylo mimo jiné i krmení pro místní kozy. Ty se po něm doslova sběhly. Dali jsme si smažený kozí sýr s hranolkami a trhané maso v lokši. Obojí skvělé. K dispozici byla i řada velmi poctivých polévek. Bohatě vše stačilo. Ubytováni jsme byli ve vlastním vozu, nicméně k dispozici tady jsou ještě světničky hned u restaurace.

Galgenberg- vstup: Foto Radek Štěpán

Posezení mezi sklípky na Galgenbergu: Foto Radek Štěpán

Kouzelný výlet na Galgenberg

Ač nejsem vinař, hezčí procházku už jsem dlouho nezažil. Zhruba 6 kilometrů vzdálený kopec Galgenberg obsypaný sklípky působil maximálně opuštěně. Nakonec jsme ale našli samoobslužný sklípek, který nabídl hned několik rakouských vín. Sedmičku skvělého vína za 7 eur jsme si otevřeli hned u posezení vedle sklípku. K dispozici bylo ve sklípku i sklo. Soukromí nám nerušila pouze jedna komentovaná prohlídka sklepů, kdy se kolem nás mihli rakouští turisté s průvodcem. Prostě pohoda. Cesta zpět vinicemi, kolem polí se zbytky dýní a velkými rostlinami kopru stála za to.

Zdroje info: Autor

Parkování v kempu: Náhledové foto Radek Štěpán