Poctivý černý chleba jako od (pra)prababičky – extra zdravý, chutný a trvanlivý. A upeče ho i vaše trouba

Poctivý černý chleba jako od (pra)prababičky – extra zdravý, chutný a trvanlivý. A upeče ho i vaše trouba. Ve světě plném kulinářských inovací a dietních trendů má v našich srdcích a kuchyních zvláštní místo jednoduchý, skromný, ale přesto velmi uspokojivý základní pokrm: černý chléb. Není to jen tak ledajaký chléb, je to óda na autenticitu a návrat do dob našich prababiček, kdy se zkrátka dobře jedlo jenom poctivě.

Když chleba, tak opravdu černý

Často tíhneme k tmavšímu chlebu, protože věříme, že je zdravější. Skutečnou záruku zdraví však nepřináší chléb z obchodu, ale chléb, který si sami upečeme. Teprve pak můžeme skutečně pochopit a ocenit to, co konzumujeme.

Černý chléb, tradičně bohatý na žitnou mouku, je důkazem této zásady. Ne všechny tmavé chleby jsou však stejné. Některé z nich nedosahují své barvy díky zdravým surovinám, ale díky přísadám, jako je karamel nebo pražený ječmen. Toto zjištění může vést k pochybnostem o poctivosti i toho nejtmavšího bochníku v místní pekárně.

Chlebového černouška si zvládnete upéct i doma

Chcete-li se vydat na tuto cestu autentické výroby černého chleba, představte si recept předávaný z generace na generaci, který se s každou rukou mírně mění. Připravte si pro začátek si 280 gramů celozrnné žitné mouky, 270 gramů celozrnné pšeničné mouky a 7 gramů sušeného droždí.

Při míchání těchto ingrediencí zvažte význam jednotlivých složek. Žito, má výraznou chuť a mnoho živin, pšenice zase dodává chlebu jemnou strukturu. A kvasnice, živý organismus, vdechují směsi život – samozřejmě by byl asi na místě použít spíše kvásek, ale pokud s ním neumíte, pro začátek se naučte právě recept s droždím. K těmto ingrediencím si nachystejte ještě 10 gramů soli, 15 gramů kmínu, 350 gramů vlažné vody, 30 gramů oleje a 4 lžíce medu.

Foto: Pixabay

Suché a mokré ingredience smíchejte zvlášť, pak je spojte a uhněťte. Jakmile těsto smícháte, nechte ho přikryté utěrkou vykynout v klidném koutě kuchyně, stejně jako to dělali naši předkové. Toto pomalé kynutí, které trvá nejméně dvě hodiny, umožňuje rozvinout a prohloubit chuť.

Po tomto prvním kynutí je třeba těsto znovu prohníst a nechat ho znovu vykynout. Toto dvojí kynutí, které se nesmí uspěchat, zajistí, že chléb dosáhne svého plného potenciálu jak v chuti, tak ve struktuře. Nakonec chleba přendejte do připravené chlebové formy a nechte ho ještě zdvojnásobit objem. Teprve pak můžete péct.

Samotný proces pečení, proměna těsta v chléb, je podívanou plnou vůní a textur. Trouba předehřátá na 250 °C a poté snížená na 240 °C se stává tyglíkem, v němž se z jednoduchých ingrediencí stává něco magického. Nejdříve ji rozpalte na 250 °C a pak teplotu o 10 stupňů snižte. Chleba samotný pečte asi 30 minut. Uvidíte, že bude bezkonkurenční.

Tento černý chléb, který naše prababičky hrdě vytahovaly z pecí, je víc než jen jídlo. Je to odkaz na naši minulost, připomínka jednoduchosti a poctivosti starosvětské kuchyně. Je to symbol lásky a obětavosti, které byly vloženy do domácího jídla, což je v ostrém kontrastu s rychlými a pohodlnými možnostmi, které dominují dnešní kulinářské krajině.

Až se zakousnete do tohoto vydatného a poctivého černého chleba, nechte se jeho chutí přenést do jednodušších časů. V jeho celých zrnech pocítíte spojení se zemí, v jeho kůrce teplo ohniště a v jeho chuti lásku generací. Není to jen chléb, je to kousek historie, kus dědictví a svědectví o nadčasové kráse pečení od srdce. Tak co říkáte? Zkusíte ho také?

 

Zdroj: autorský recept, https://kitchenette.cz/clanek/cerny-spaldovy-kvasovy-chleb

Náhledové foto: Pixabay

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.