Po stopách srbské tradice věšení zámků na mosty
Málokdo ví, odkud se tento fenomén vzal – vnímáme ho spíše negativně, protože je v mnohých městech natolik oblíbený, že doslova ničí historické památky, klenoucí se nad hladinou řeky. Za jeho kořeny se musíte vydat do Srbska, kde se dodnes můžete projít po mostě, který tuto tradici hostil jako úplně první.
První oficiální Most lásky (ano, velké M – on se tak totiž doopravdy jmenuje) pochází ze srbských lázní Vrnjačka Banja. Už dávno do nich totiž turisté nemíří jen za minerálními prameny, oblíbenými už od dob antiky…
Zámečková tradice a příběh tragické lásky
Za vším stojí opravdu milostný příběh, odehrávají se v letech před první světovou válkou. V lázních se spolu seznámila Nada (povoláním učitelka) a důstojník Relja. Dvojice se pravidelně scházela na jednom z místních mostů, jen pár kroků od krásné lázeňské promenády.
Bohužel Relju brzy odvolali a on si na svém novém místě našel novou milenku. Nada však na most stále chodila a nakonec z nešťastné lásky zemřela. A právě její památku mají připomínat kovové zámky, které na most dodnes věší místní děvčata.
Jak se srbská tradice dostala až na Karlův most?
V souvislosti s věšením zámků (a odhozením klíče do řeky pod mostem) je u náš nejčastěji zmiňován Karlův most. Milenci si totiž k této zdánlivě neškodné kratochvíli vybírají zejména kovovou mřížku, označující místo, kde byl podle legendy svržen do Vltavy Jan Nepomucký. Mimochodem opravdu romantické místo, že? Svými zásahy ji ovšem už několikrát poničili.
A za to všechno může jen letmá zmínka o této tradici v knize italského autora Federica Moccia s názvem Chci tě. Naštěstí na Mostě lásky si můžete svůj zámeček stále ještě připnout oficiálně (dekorativní zámky koupíte už za jedno euro v nedalekém kiosku), stejně jako na mnoha dalších místech ve světě.
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.