Po stopách první české opery až do moravského Versailles

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou si tuhle přezdívku určitě zaslouží. Řadí se k tomu nejkrásnějšímu, co bychom v první polovině 18. století na území Evropy našli. Jeho původní podoba byla renesanční – přičemž šlo o přestavbu staré tvrze.

Za svou dnešní barokní podobu vděčí zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou poslednímu z rodu Questenberků – Janu Adamovi (1678 – 1752. A i když se záměr nepovedl zcela, i tak jde o působivé dílo.

Kde vlastně bydlel hrabě a kde hraběnka

Zajímavostí je, že se ještě v roce 2018 soudilo, že v západním křídle tradičně bydlel hrabě a ve východním hraběnka. Ovšem výzkumy z poslední doby ukázaly, že tomu bylo přesně naopak. Ale nejde o jedinou zajímavost, která se k tomuto místu váže. Určitě vás uchvátí nádherná francouzská zahrada, rozkládající se na obou březích říčky Rokytné, jež později volně přechází do anglické části. Původně tu však říčka tekla skrze několik mohutných skalisek, jež padly za oběť právě přestavbě zahrady a dnes tu po nich není ani památky.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Zámek, kde každý musel umět hrát na nějaký hudební nástroj

Adam Questenberg hudbu miloval a obklopoval se jí na každém kroku. Traduje se dokonce, že i zámecké služebnictvo muselo za jeho panování mít alespoň nějakou hudební průpravu. Podmínkou pro přijetí byl zpěv nebo hra na hudební nástroj.

Není divu, že tu inspiraci pro svou tvorbu našel i „otec české opery“ František Antonín Míča – významný český skladatel a zároveň kapelník zámecké kapely. V roce 1730 představil dvoru svou operu (zpívanou anglicky) „O původu Jaroměře.“ Byla první svého druhu.

Pan Adam však holdoval i umění jako takovému a dnes je zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou vyhledáván především kvůli své působivé vnitřní výzdobě. Není divu, že se mu často přezdívá moravské Versailles.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org