Perlu západomoravské renesance Slavonice a její okolí ocení milovníci historických pamětihodností i turistiky

Při příjezdu do Slavonic po silnici II/152 od Jemnice vás na první pohled zaujme městská věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jinak město vypadá úplně obyčejně. Ovšem jen do doby, než navštívíte jeho historické centrum. Zde se totiž skrývá pravý poklad. Čím jsou Slavonice zajímavé a co dalšího v nich a v jejich okolí můžete vidět?

Unikátní renesanční domy

Slavonice jsou sice součástí Moravy, ale společně s moravskými Dačicemi si je pod svá křídla vzal Jihočeský kraj. Leží totiž v oblasti, kudy probíhá hranice Moravy, Čech a Rakouska, do kterého je jen coby kamenem dohodil. Město není velké, působí však velmi příjemně, a to i kvůli přítomnosti renesančních skvostů – měšťanských domů na náměstí s psaníčkovými sgrafity nebo složitými figurálními scénami. Opravdu stojí za to je vidět. Jejich bohatá výzdoba na fasádách je unikátní. I proto se jim přezdívá malá Telč nebo perla západomoravské renesance.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons

Slavonické středověké podzemí a zbytky opevnění z roku 1938

Ve Slavonicích se nachází i část dochovaných hradeb s baštami na východní a severní straně a dvě městské brány – Jemnická a Dačická. Koho zajímá architektura, přijde si zde opravdu na své. Až byste se kouzlem historických domů nasytili, můžete sejít do Slavonického podzemí a kochat se pro změnu středověkými odvodňovacími štolami a kanály, které procházejí pod náměstím Míru a Horním náměstí.

Připravte se však na to, že průměrný profil podzemních chodeb je pouhých 150 cm na výšku a na šířku má sotva 60 cm. Systém pochází z 15. století, ale první sklepy neboli lochy vznikaly už ve století 13. a 14. Lidé si do nich ukládali potraviny, sudy s vínem a pivem, někde byly i řemeslné dílny pro zpracování masa nebo kůží.

Komu je bližší mladší historie, pak určitě nezapomene navštívit Pevnostní areál Slavonice. Jedná se o rekonstruované zbytky opevnění z roku 1938, jež se nacházejí ve vzdálenosti 2 kilometrů od města směrem na Staré Město.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons

Graselova stezka

Před více než dvěma sty lety žil na Slavonicku Johann Georg Grasel. Do zdejších dějin se zapsal jako vrah a loupežník, který byl za své skutky spravedlivě odsouzen. Jméno Grasel (grázl) se v českém jazyce stalo synonymem pro osoby se nevalnou pověstí. Jeho život a působení připomíná Graselova stezka. Je dlouhá 23 kilometrů. Výchozím bodem je slavonické nádraží, dále cesta vede do Českého Rudolce a Dolního Bolíkova, odkud je možné se vlakem vrátit zpátky do Slavonic. Stezka prochází hlubokými lesy, údolím Bolíkovského potoka a často také po zaniklých a opět objevených pěšinách. K vidění pak jsou Graselova sluj, vodní pila Penikov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, chátrající zámek v Českém Rudolci a zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově.

Ve Slavonicích se rozhodně nudit nebudete. Jestli máte rádi historické pamětihodnosti i procházky přírodou, všeho si zde užijete do sytosti.

Zdroj náhledového obrázku: Wikimedia Commons