Pařížské muzeum kanalizace aneb proč je voda v Seině špinavá

Olympijské hry v Paříži jsou v plném proudu, atleti sbírají medaile a radují se na stupních vítězů. Získat zlato na olympiádě je metou, která se každému sportovci nepodaří. O to je cennější. Některé sportovní disciplíny probíhají ve vodách pařížské řeky Seiny, na jejíž ne příliš úspěšné vyčištění bylo vynaloženo úctyhodných 1,5 miliardy EUR. Jaký problém Seinu trápí už více než 100 let?

Kvalita vody v Seině je tématem, o kterém se na pařížské olympiádě hodně hovoří. Není divu, když se ve vodě Seiny nacházejí zdraví škodlivé koliformní bakterie, jako například E. coli a další, které způsobují kromě průjmů také záněty močových cest nebo pneumonie. Mezinárodní federace pro vodní sporty World Aquatics vodu v řece pravidelně monitoruje a sportovce ubezpečuje, že hodnoty bakterií v ní jsou v mezích normy. Z pátečního dálkového plavání na 10 km na pařížské olympiádě se ale například odhlásil švédský plavec Victor Johansson kvůli obavě z nákazy. Jiní se závodu účastnili stejně jako i další závodníci už dříve. Někteří se ale následně potýkali se střevními problémy.

V Seině bylo zakázáno koupání od roku 1923

Dlouhých sto let se nesmělo v Seině kvůli jejímu silnému znečištění koupat. Při přípravě olympijských her v Paříži se pořadatelé rozhodli učinit vodu v Seině průzračně čistou jak v lesní studánce, aby se v ní mohly uskutečnit závody tří plaveckých disciplín. Seina se měla stát ústředním prvkem her. Vynaložili na to více než miliardu EUR, což není právě málo.

Problémem města je totiž kanalizace. Až do počátku 19. století si Paříž musela vystačit se žumpami, případně povrchovými stokami, na odvod odpadních vod a dešťovky. Takové řešení ale způsobovalo četné epidemie cholery. Se stavbou kanalizace se začalo až v polovině 19. století. Při ní byl využit systém, kdy odpadní voda z domácností a průmyslu včetně fekálií a dešťová voda byly svedeny do jednoho potrubí a odváděny do čistíren odpadních vod nedaleko Paříže. Protože dešťová voda při velkých deštích velmi často přeplnila kapacitu kanalizační sítě, byly otevřeny kanalizační ventily, aby se zabránilo přetečení odpadních vod do ulic. Až donedávna to býval běžný postup. V takové případě pochopitelně došlo ke kontaminaci vody v Seině.

Foto: Pixabay

Cisterny na dešťovou vodu

V novém tisíciletí byly vybudovány rezervoáry na zachycování dešťovky – například tunel Ivry Masséna, dlouhý 1,6 km, jenž patří k největším nádržím na dešťovou vodu v Evropě. Jedna z betonových cisteren, tzv. Slavkovská nádrž, o objemu asi dvaceti olympijských bazénů a průměru 50 metrů se nachází 30 metrů pod zemí nedaleko nádraží Gare d´Austerlitz. Postavena byla nedávno v rámci plánu na bezpečné koupání v Seině při přípravě olympiády 2024. Ani ona ale nezabránila v kontaminaci vody koliformními bakteriemi během olympijských her. Stačila k tomu jedna větší průtrž mračen. Proto není možné se divit některým sportovcům, že dají přednost svému zdraví před ziskem olympijských medailí.

Chcete se projít pařížskou kanalizací?

Na levém břehu Seiny, v bezprostřední blízkosti mostu Alma, se nachází atrakce pro turisty – Pařížské muzeum kanalizace. Od bulváru Champs-Elysées je vzdáleno něco přes jeden kilometr. Pokud vás zajímá, jak to v kanalizaci vypadá, tak jeho návštěva určitě bude stát za to. V rámci prohlídky totiž sestoupíte do pařížského podzemí, kde se teplota po celý rok pohybuje okolo 13  °C. Projdete asi 500 metrů kanalizačních štol. Chce to mít na sobě pevnou obuv a počítat s tím, že to tam nebude moc vonět. Muzeum je otevřené od úterý do neděle v čase od 10:00 do 17:00 hodin.

Zdroj: https://www.nationalgeographic.fr/sciences/enquete-jeux-olympiques-2024-paris-a-tente-par-tous-les-moyens-de-nettoyer-la-seine-y-est-elle-arrivee,  https://missioncapitale.paris.fr/reportage-n80/bassin-dausterlitz

Náhledové foto: Pixabay