Palác Knósos – domov Minotaura můžete obdivovat i dnes
Nejpozoruhodnějším výtvorem egejské civilizace, jejíž sláva dosáhla vrcholu okolo roku 1 500 př. n. l., je rozhodně palác Knóssos na Krétě. Dlouhou dobu byl jen legendou, nicméně dnes vstává z popela a znovu nabývá své výjimečné krásy.
Opravdu, nejde jen o polorozpadlé ruiny – dojdete k němu po stále perfektně vyhlížející královské cestě, projdete okolo vysokých hradeb a vejdete do stínu vysokého sloupoví zakrytého střechou. Tady historie opravdu ožívá – a to i ta mýtická.
Daidalos, Ikaros, Minotaurus a Théseus
Věříte-li těmto dávným legendám, pak se dost možná můžete procházet právě tam, kde tito oblíbení antičtí hrdinové. Kdo ví, která chodba asi ukrývala vchod do podzemního labyrintu nebo na které věži se Ikaros naposledy dotknul země?
Náš tip: A jak to vlastně bylo s tím legendárním Minotaurovým bludištěm? Pravděpodobně jde spíše o legendu, silně podpořenou egejskou absencí smyslu pro souměrnost. Celý palác (jak je koneckonců pro egejskou kulturu typické) je vlastně takovou změtí chodeb a místností, nahloučených okolo obdélníkového nádvoří.
Nejkrásnější je severní vstup do paláce, tvořený nekrytou nakloněnou plošinou. Ovšem po obou jejích stranách ubíhají do stran bašty s verandami a sloupořadími. Na obnovené zadní baště najdete navíc i reliéf, znázorňujících rozzuřeného býka. Obvodové zdi zase zdobí několik obrovských kamenných býčích rohů – tato symbolika byla v egejské kultuře velmi silná.
Palác Knóssos zničila sopka
I trosky paláce vypadají velkolepě, jak asi musel vypadat v období své největší slávy? Bohužel díky erupci sopky na sousedním ostrově (dnešním Santorinu) z něj zbyly jenom trosky a brzy poté se zhroutila i celá civilizace. Znovu se podíval na světlo světa až začátkem 20. století.
Opravy a renovace od té doby stále probíhají a během turistické sezóny je tu opravdu plno. Rozhodně však je na co se dívat. A ve spojení s nádhernou krétskou krajinou je procházka k paláci Knóssos rozhodně něco, co si nemůžete nechat ujít.
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.