Neobvyklý park ležící v Laosu oslní každého turistu

Xieng Khuan 2

Již více než půl století oceňují cestovatelé v Xieng Khuan v Laosu ohromující postavy děsivých legendárních zvířat buddhistického a hinduistického světa. Procházka zahradami plnými zlých a božských zvířat je prý klíčem k hlubšímu pochopení světa. Je tomu opravdu tak?

Formální název pro Xieng Khuan je Buddha Park, nicméně laxně přeloženo do češtiny – název znamená spirituální město. Kupodivu pravdou je, že toto mimořádné místo se nachází hned vedle hranic s Thajskem, které je izolováno mocnou řekou Mekong a takzvaným mostem přátelství. Jednotlivci, kteří se nezajímají o různá kulturní dědictví, mohou bez námahy pojmenovat to, co vidí v parku, jako podivné a bizardní sochy. Ukrývají se zde zlí tříhlaví hadi, sloní bůh Ganéša nebo nejhinduističtější bůh a tvůrce vesmíru – Brahma se čtyřmi tvářemi a čtyřmi páry rukou.

Nevynechejte ani bludiště – spojení mezi peklem a nebem

Buddha, podpírající svou bystrou hlavu rukou, je nepřehlédnutelným a významným převažujícím cílem tohoto parku. Je přibližně 43 metrů dlouhý a přibližně 20 metrů vysoký. Předpokládá se, že socha symbolizuje poslední minuty Buddhy, který přešel do parinirvány, tj. okamžiku průchodu fyzického těla do stavu nirvány.

Zásadním momentem, který vtáhne každého k fotografování je socha znázorňující dýni nebo vodní meloun. Vstup do této výjimečně zvláštní stavby je přes ústa zuřivě se šklebícího ďábla. Interiér dýně je navržen tak, aby hostovi poskytl dojem průchodu z pekla do ráje.

Park vybudoval nekonvenční mystik

Nekonvenční mystik Sulilat v mezititulu se narodil a umřel v Thajsku. Nejvýraznější uznání si však získal mezi jednotlivci v sousedním Laosu, kde v roce 1958 za asistence svých oddaných studentů a spolupracovníků vybudoval tento jedinečný park. Ve svém životě navíc synkreticky kombinoval hinduismus, buddhismus, taoismus, konfucianismus a primitivní animismus a snažil se svou myšlenku rozšířit po celém světě.

Foto: Pixabay

Vzhledem k politické tísni uvnitř národa se Sulilat rozhodl jít do své země – Thajska. Stačilo proplout Mekong a byl doma. Ale ani on nezůstal dlouho sedět na jednom místě a začal stavět Buddha Park s druhým sériovým číslem. V roce 1978 zahájil stavbu Sala Keoku park. Poslední zmiňovaný je asi 30 minut jízdy od prvního parku v Laosu. Takže budete moci bez větší námahy navštívit oba parky v jeden den.

Smutný konec příběhu…

Na smrti Bunleu Sulilata se podílela jedna z jeho obřích soch. Podařilo se mu spadnout z jedné z obřích skulptur v parku Sala Keoku, což mu podlomilo jeho jinak silnou vůli. Proto ve svých 64 letech v roce 1996 umřel. Jeho nabalzamované tělo uvidíte v betonové struktuře jeho druhého dítěte – Sala Keoku parku.

Zdroje info: kudyznudy.cz, cestujeme.cz

Náhledové foto: Flickr, Hanoi Mark, https://www.flickr.com/photos/riverdaleto/112937932