Největší turistické lákadlo Asie

Velká čínská zeď fascinuje cestovatele už několik století. Leckdy jí však připisujeme větší zásluhy, než ve skutečnosti má. Z vesmíru totiž doopravdy vidět není. A co dalšího jste o ní ještě možná nevěděli?

Její první úsek vznikl již za vlády prvního čínského císaře Čchin Š´Chuang-tiho a od té doby se stále rozrůstala. Když se ji vědci snažili změřit, došli při sečtení všech odboček k neuvěřitelnému číslu 21 000 kilometrů.

Čínská zeď rozhodně není jednolitá

Představujeme si ji jako dlouhého kamenného hada – není divu, když několik zrekonstruovaných úseků v okolí Pekingu vypadá právě tahle. Ovšem ve skutečnosti se Velká čínská zeď stavěla vždy z materiálů, které byly v daném místě nejdostupnější. Leckdy to byla třeba jen udusaná hlína proložená rákosem, která je však po uplynulých staletích překvapivě pevná. Jinde zase tvoří součást celého systému rokle nebo vysoké kopce.

Pohřbívání mrtvých přímo ve zdi? Mýtus

Legendy o počtu lidí, kteří v náročných podmínkách stavby jednoduše nepřežili, se značně liší. Jejich těla však rozhodně nebyla pohřbívána přímo v samotné zdi a to z jednoduchého důvodu. Měla by totiž jinou hustotu než okolní materiál a integrita celého díla by byla ohrožena. Pohřby v těsné blízkosti už ovšem vyloučit nelze.

Poslední úsek vyrostl v 17. století

Mnoho lidí si myslí, že byla Velká čínská zeď rozšiřována prakticky až do doby pádu posledního čínského císaře Pchu-i, ale tak to vůbec nebylo. Poslední větší úpravy byly realizovány v polovině 17. století. Od té doby zeď spíše chátrala a renovována byla jen na několika málo vybraných místech. I tak na ní však pracovalo úctyhodných 6 dynastií! Vždyť první kámen dosedl na své místo asi před 2 300 lety!

Žádná malta – jenom rýže

A pokud si myslíte, že u sebe kameny ve velké zdi (tedy alespoň v úsecích, kde byly k její stavbě použity) držely za pomoci malty, pak také nemáte pravdu. Stačila jim jen rýžová mouka a voda. Nic víc.