Nebojíte se? Po dnešních příbězích možná budete!

Když Londýn v roce 1839 na severu města otevřel moderní hřbitov Highgate, bylo to nejmodernější pohřebiště v celé Británii. Nikdo nepředpokládá, že se stane dějištěm zajímavých zázraků, které zpravidla bývají spíše ve starých, opuštěných a zpustlých prostorách. Ale hřbitov Highgate taktéž stárne, náhrobky začínají být zarostlé břečťanem a vše nenápadně pohlcuje všudypřítomná vegetace. Připočtěte k tomu londýnskou mlhu a nadpřirozené jevy jsou připraveny v plné parádě.

Čas vše prověří

Když malíř a umělec Dante Rossetti (1828-1882) pohřbívá svou choť Elizabeth Siddalovou (1829-1862), která v roce 1862 spáchala v Highgate sebevraždu, vloží jí do rakve jako dárek na rozloučenou první ze své sbírky veršů. Po dlouhých sedmi letech, během nichž není schopen účinně navázat na své minulé dílo, se rozhodne hrob tajně otevřít a básně vyndat. Během exhumace na něj však čeká ohromení: tělo ženy je i po tak dlouhé době stále neporušené, a k tomu její zrzavé vlasy povyrostly. Sbírku veršů však beznadějně prožrali červi.

Stín pronásleduje mladičké školačky

Další podivný příběh se odehrál až roku 1967, kdy na hřbitově Highgate dojde k další vlně podivností, kdy šestnáctiletou Elizabeth Wojdylovou a její spolužačku údajně na hřbitově pronásleduje záhadný, velký muž v tmavém kabátě. V tu chvíli si místní vybaví všechny zprávy, kterým do té doby nevěnovali příliš pozornosti. Objevují se drby o záhadných stínech mezi hroby, mrtvých bytostech s prokousnutým hrdlem, šeptajících hlasech nebo zvučných krocích. A najednou se rodí legenda o highgatském upírovi s lesklýma očima.

V dnešní době upír neodpočívá v rakvi

Sám duchovní Seán Manchester tyto drby přiživoval, když zjistil, že v 18. století byla na hřbitově uložena rakev s ostatky šlechtice přivezeného z Rumunska. Neúspěšně žádal, aby bylo tělo upíra vykopáno a rituálně probodnuto dřevěným kůlem. Úřady na jeho oznámení nebraly ohled. Ať je to, jak chce, pro všechny ostatní se upír z Highgate stává skutečností. V pátek 13. března roku 1970 navzdory nejlepšímu úsilí policie vtrhnou na hřbitov stovky občanů připravených s česnekem a kříži, aby s divokýma očima pátrali po upírovi. Jediné, co najdou je pouze několik prázdných rakví v nedalekých katakombách.

Hřbitov slouží jako uctění památky pro zesnulé (slavné i obyčejné)

Nejstarší část hřbitova je v současné době uzavřena a lze se na ni dostat jen při výjimečných událostech a s turistickým průvodcem. Vlna mimořádných jevů tak na chvíli opět opadla. Hosté sem přicházejí spíše proto, aby si na vlastní oči prohlédli hroby prominentních osobností, které zde spočinuly, a to Charlese Dickense (1812-1870) a Karla Marxe (1818-1883).

Hřbitov si každopádně stále zachovává své ponuré prostředí, které jen houstne. Zeleň dál a dál obrůstá náhrobky a podivné památky v rámci padlých andělů a přízraků ukrytých v mlze nyní nemá kdo navštěvovat. Pokud je upír z Highgate stále živý – a nemrtví mohou žít opravdu dlouho, se zatím pravděpodobně nemusí zatím stresovat pronásledováním ze strany rozzuřených Londýňanů.

Zdroje info: epochaplus.cz, kudyznudy.cz

Náhledové foto: Pixabay