Nan Madol – Benátky Tichého oceánu

Komplex 92 umělých ostrovů, propojených navzájem systémy vodních kanálů, které na svých březích hostí velkolepé kamenné stavby – to je Nan Madol v Mikronésii. A zubu času odolává už více než osm století.

Mikronésie, Karolínské ostrovy, ostrov Ponape – kdybyste ve středověku chtěli poslat pohled svému kamarádovi, žijícímu v sídlišti Nan Madol, zněla by adresa právě takhle. A pokud byste chtěli tuhle zajímavost navštívit osobně, doporučili bychom vám let, mířící na Honolulu, odkud už se na Ponape snadno dostanete.

Nan Madol – kamenná krása, která překonala staletí

Kromě nádherné sopečné krajiny, s bujnou vegetací a příjemným vlhkým klimatem, je hlavním lákadlem oblasti právě Nan Madol. Tento komplex vyrostl v období 13. – 15. století, a to pod patronátem panovnické dynastie San Deleurs.

Dnes už dávno zaniklý národ potřeboval pro své světské i duchovní vyžití mnohem více místa, než poskytoval relativně malý ostrov Ponape. Postupně proto vzniklo 92 malých ostrovů a ostrůvků. Celý komplex obepínaly až devět metrů vysoké zdi, na samotných ostrovech pak stály samotné stavby, a to za pomoci čedičových sloupů, dopravovovaných sem z ostrova. Ještě dnes jsou zde k vidění chrámy a hrobky, ovšem náznaky lidských obydlí jsou spíše nejasné. Dodnes se tedy vedou živé diskuze o tom, k čemu Nan Madol vlastně sloužil. Opuštěn byl na konci 15. století. Podle pověsti stál za vším bůh hromu, mnohem pravděpodobnější je však dobyvačná návštěva sousedů z ostrova Kosrea.

Nan Madol

Tam, kde sídlí duchové

Dnes je tato oblast kompletně opuštěná, domorodci vás však na svých člunech rádi vezmou na zajímavou vyjížďku po kanálech, z nichž si všechny velkolepé stavby opravdu dobře prohlédnete. Od výstupu na pevninu vás však budou zrazovat – v Nan Madolu totiž prý straší. Pokud je k menšímu ústupku přesto přemluvíte, postupujte jen s největší opatrností. Rozvaliny totiž nejsou nijak udržované. Více o životě původních obyvatel se pak dozvíte v nedalekém muzeu.

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.