Na výletě za pandami aneb národní parky čínské provincie S´-čchuan
Mnozí turisté vyrážejí do Číny s tím, že „chtějí vidět pandu.“ A my víme, kam vyrazit, aby se vám to skutečně povedlo. Pro zajímavost – sami Číňané je nazývají siung-mao, což se dá přeložit jako velký kočkomedvěd. Nejsou to totiž tak roztomilá zvířátka, jak se může na první pohled zdát.
Přesto za svou pečlivou ochranu vděčí právě své roztomilosti. A i když se ještě nedávno mluvilo o nebezpečí bezprostředního vyhynutí, dnes je tento katastrofický scénář prozatím zažehnán. A svůj podíl na tom má rozhodně i provincie S´-čchuan.
Přírodní rezervace Wu-lung bylo první
Právě tady byly pokusy o záchranu pand provedeny nejdříve – centrum pro reprodukci pand tu bylo založeno už v roce 1983. Dnes jde zároveň o největší a nejprozkoumanější území, na němž tito vzácní savci přežívají. Zúčastnit se můžete mnoha edukativních programů a leckdy jsou k vidění i uměle odchovávaná pandí mláďata, byť úspěšnost tohoto procesu není tak velká, jak se očekávalo. Svůj podíl na tom má především komplikované pandí páření a dlouhá doba březosti.
Národní park Chuang-lungu
Zamíříte-li až na sever provincie S´-čchuan, přivítají vás brány národního parku Chuang-lungu. Budete si připadat spíše jako v nějakém alpínském údolí – ohromí vás blankytně modrá jezera, nádherné vodopády, jehličnaté lesy a zajímavé trasy, vedoucí touto nádhernou krajinou. Největším lákadlem jsou však terasovité travertinové útvary – připomínající v tomto ohledu mnohem známější turecké Pamukkale. Koupání v nich však není povoleno a vody je tu (narozdíl od Turecka) také dostatek, takže se vám naskytne opravdu impozantní pohled, který za to rozhodně stojí.
Nejenom za pandami
Panda velká však samozřejmě není jediným vzácným zvířetem, které na zdejším území žije. Najít tu můžete také pandy červené, takiny čínské, levharty sněžné, bažanty tibetské nebo langury čínské, stejně jako množství zajímavých druhů rostlin. Zejména rododendrony a plaménky vás na jaře uchvátí svou jedinečnou krásou!
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.