Na jedovaté bedly jsem nevěřil – a pak mě pěkně doběhly. Vážně to nejsou jen hospodské fámy

Na jedovaté bedly jsem nevěřil – a pak mě pěkně doběhly. Vážně to nejsou jen hospodské fámy. Bedly patří bez debat k nejoblíbenějším plodům lesa. Tyto houby jsou díky svým vysokým třením a výrazným kloboukům častým a vyhledávaným nálezem pro jakéhokoliv sběrače, který se kdy okolo houbařiny alespoň trochu nachomýtnul.

Ne všechny jsou však k jídlu tak bezpečné, jak by se mohlo zdát. V posledních letech se množí zprávy o jedovatých druzích. A nejde o žádnou novinku, to jen my jsme nejspíš tak trochu přecitlivělí, jak dokazuje příběh našeho čtenáře Honzy T.

Test červenání: Užitečná rada pro bezpečné určování

Bedly asi není třeba dlouho popisovat – velký klobouk se šupinami, na spodní straně rourky, pohyblivý prstenec a obvykle značná velikost. Klasikou je bedla vysoká (Macrolepiota procera ), která díky výraznému hrbolku ve středu klobouku připomíná mnoha sběračům dámský prs. A ještě jednu vlastnost má – po utržení nečervená.

Foto: Pixabay

A proč o tom píšeme? Protože u nás existují i bedly červenající. Jde konkrétně o druhy

• bedla červenající (Chlorophyllum rachodes)
• bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum),
• či bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri).

Tyto druhy mají jedno společné: jejich dužnina se při poškození nebo rozříznutí zbarví do červena nebo oranžova. U citlivých jedinců může jejich konzumace vyvolat alergické reakce nebo zažívací potíže. A nežádoucí reakce se mohou časem objevit i u lidí, kteří tyto druhy v minulosti bez problémů konzumovali, jak píše Honza.

Jak se projevuje otrava bedlami

„Usmažil jsem si řízky jako vždycky. Za to, že byly prosmažené dostatečně, bych dal ruku do ohně. Měl jsem pár let takovou houbařskou pauzu, protože u nás v okolí nerostly snad ani pýchavky, tak jsem si pěkně dopřál – stejně jako zbytek rodiny. Do dvou hodin mi ale začalo být pěkně blbě. Zvracel jsem, bylo mi těžko a zdálo se mi, že mám teplotu. Manželka zpochybnila mé houbařské schopnosti a zavolala nám všem sanitku.

Lékaře naštěstí ještě před výplachem žaludku napadlo se zeptat, jaké houby jsme jedli. A jak jsem se zmínil o červenajících bedlách, měl jasno. Dal mi něco na zmírnění reakce a uklidnění žaludku a já byl za chvíli fit. Prý se moje tělo v mezičase nějak zalergizovalo. Ale co nadělám. Tyhle jedovaté bedly už prostě sbírat nebudu (a rodina je už po mém zážitku taky nechce). A to jsem se předtím fámám o nich smál.“

 

Zdroj: https://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/pozor-na-bedly-jak-bezpecne-rozlisit-jedle-od-nejedlych-20240929.html?, https://www.houby-rostou.cz/bedla-houba-wiki-atlas-hub/

Náhledové foto: Pixabay