Muchomůrka zelená vypadá nevinně: Jak malý kousek stačí, aby způsobil smrtelnou otravu? Menší, než si většina lidí myslí

Muchomůrka zelená vypadá nevinně: Jak malý kousek stačí, aby způsobil smrtelnou otravu? Houby mají v lidské kultuře odedávna zvláštní a tajemné postavení. Jejich půvab rozmanitých tvarů, barev a struktur přivedl mnoho lidí ke zkoumání jejich kulinářského a léčivého potenciálu.

Ne vždy to však dopadá dobře. Mezi nejnebezpečnější druhy patří i nechvalně proslulá muchomůrka zelená, vědecky známá jako Amanita phalloides. Navzdory svému nevinnému vzhledu může být požití i malého kousku této houby smrtelné.

Klamavá nevinnost a sladká vůně

Tento druh houby se běžně vyskytuje v chladném a vlhkém podnebí po celém světě. Její vzhled je klamně nevinný, s živě zeleným kloboukem (někdy však může být i zelenavý nebo nečistě hnědavý) a vysokým bílým stonkem. Zelený odstín může připomínat klid, který lze nalézt v přírodě (navíc houba samotná příjemně sladce voní), ale skrývá se v něm smrt.

Muchomůrka zelená je jasnou připomínkou toho, že zdání může skutečně klamat. Tato houba, která je zodpovědná za neuvěřitelných 90 % smrtelných otrav houbami na celém světě, je tichým zabijákem číhajícím v lesích, zahradách a dalších oblíbených houbových biotopech. Její nevinný vzhled vede k tomu, že mnozí podceňují její nebezpečnost, což vede k tragickým následkům.

Foto: Pixabay

Konzumace i nepatrného kousku muchomůrky zelené může pro člověka znamenat smrt – obvykle se uvádí, že dospělému člověku stačí pozřít kousek o velikosti mince. A tepelná úprava na její toxicitě nic nezmění. Hlavními toxickými látkami obsaženými v muchomůrce zelené jsou totiž amatoxiny, které způsobují vážné poškození jater a ledvin – a na ty nemá teplo vliv. Otrava se projevuje obvykle mezi 10 až 24 hodinami po požití. Bývají nenápadné – od žaludečních potíží až po zvracení a průjem. Ovšem toxiny už v tuto dobu působí a velmi rychle dojde k selhání jater a ledvin a nakonec ke smrti (následky může někdy zvrátit filtrace krve dřevěným uhlím, případně transplantace jater).

Jak poznat muchomůrku zelenou

Klíčem k prevenci otrav muchomůrkou zelenou je vzdělávání a osvěta. Ti, kteří se vydávají na houby, musí být vybaveni znalostmi o charakteristických vlastnostech muchomůrky zelené a jejích dvojníků. Její typický charakteristický zelený klobouk, který znáte z atlasů, může být zbarven i jinak (viz výše). Vyplatí se tedy sjet pohled dolů – až k zemi. Tady najdete hlízu s velmi výraznou vakovitou pochvou (někdy musíte kvůli tomu nohu vyjmout ze země). Ta je pro všechny nejedlé muchomůrky charakteristická – dobře si jí tedy zapamatujte.

Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/atlas-hub/muchomurka-zelena-amanita-phalloides.A080512_114225_receptar-bylinky_tyn, https://www.blesk.cz/clanek/bydleni-hobby-houby/683543/zampion-ovci-roste-v-cr-hojne-rozeznate-ho-od-smrtelne-jedovate-muchomurky-zelene.html

Náhledové foto: Pixabay

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.