Mostecké putující památky aneb nejenom kostel Nanebevzetí Panny Marie
O tom, že Česká republika drží zápis v Guinessově knize rekordů za přepravu nejtěžšího předmětu po kolejích, jímž byl kostel Nanebevzetí Panny Marie, jste už určitě slyšeli. Ale věděli jste, že uměleckých děl muselo být v tomto městě kvůli neustále se rozšířující těžbě uhlí přesunuto mnohem více?
Tomuto fenoménu se dnes říká mostecké putující památky a vydat se po jejich stopách patří rozhodně k tomu nejzajímavějšímu, co můžete v Mostě podniknout.
Na uhelném pilíři nebo rovnou pryč?
Takovou otázku si v roce 1970 kladli mostečtí radní. Povolit demolici památky ze 16. století se jim totiž přece jenom nechtělo – na to byla příliš cenná. Další možnosti byly dvě:
- ponechání kostela na původní místě, přičemž by došlo k vytvoření uhelného pilíře,
- přestěhování celé stavby na úplně nové místo.
První možnost byla příliš nákladná, druhá zase nebezpečná. Přesto „dvojka“ v tomto klání zvítězila. Celý přesun začal 30.září, ovšem po pěti dlouhých a náročných letech pečlivé přípravy. Celkem bylo třeba přestěhovat asi 12 000 tun (samotný kostel vážil asi 9 000, zbylou váhu tvořily podvozky a doprovodná ocelová konstrukce). Povolená výchylka během přepravy byla pouhý 1 mm, jinak hrozilo vážně poškození struktury zdiva.
Na nové místo v severní části Mostu pak dosedl teprve 27. října. Dnes jde o významnou dominantu města (kostel je 60 metrů dlouhý, 31,5 metru široký a 29,7 metru vysoký), hojně navštěvovanou turisty.
Některá umělecká díla se stěhovala více než jednou
Rozrůstajícímu se uhelnému dolu však stálo v cestě více památek. Jde například o morový sloup se sochou sv. Anny, čtyři alegorické plastiky Živlů nebo masivní středověká křtitelnice. Některé z nich najdete v areálu přesunutého kostela, jiné jsou rozeseté na ploše celého města. Cesta po jejich stopách vám tak může bez potíží zabrat třeba i celý den.
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.