Moderní výzkumy přiřadily Velké čínské zdi docela jinou funkci
Pohlížíme na ni jako na čistě obrannou stavbu. To však podle současné vědy nejspíš není pravda. Tedy, ne že bychom chtěli roli Velké čínské zdi nějak snižovat. Skutečně se snažila ze všeho nejvíc zabránit nelegálnímu překračování hranic Číny. Ale ve hře rozhodně nebyla jen cizí vojska.
Pro začátek si připomeňme, že za stavitele Velké čínské zdi (tedy alespoň její značné části) je považován první císař dynastie Čchin Čchin Š’-chuang Ti a to 300 let před naším letopočtem. Ve skutečnosti je však toto průvodcovské klišé trochu zavádějící. První známky o této stavbě jsou totiž o dvě století starší. Šlo o propojení ochranných valů několika menších států, jež se snažily společně čelit vnější invazi. První čínský císař tak rozhodně měl na co navázat.
Zdroj obrázku: Pixabay.com
Větší roli než válka hrál obchod
Dnes obdivujeme zejména impozantní úseky zdi, vytvořené z cihel a masivních kamenných bloků, které mnohdy váží až jednu tunu. Ty jsou však z celé sítě nejmladší – vznikly až ve 14. století za vlády dynastie Ming. A opravdu sloužily k obraně – staří se jen podívat na horní průjezdovou šířku zdi, jež činila 5,5 metru. Mohly se tu vyhnout i dva válečné vozy a hladký kámen umožňoval plynulé přesuny vojáků.
Mnohé úseky této památky však vznikly mnohem dřív a leckdy z úplně jiných důvodů. Šlo tu hlavně o obchod, tedy tak to alespoň tvrdí nejnovější teorie. Pokud dovolíte obchodníkům překračovat hranice jen v určitých úsecích, můžete od nich snáze vybírat cla a nejrůznější poplatky. Pro ekonomiku Číny šlo bezpochyby o vítaný zdroj příjmů.
Zdroj obrázku: Pixabay.com
Jak je to se zdí dnes
Bohužel. Tato stavba není tak trvanlivá, jak se zdá. V mnohých oblastech ji ještě stále lidé systematicky ničí a používají jako zdroj stavebního materiálu. Od roku 2005 však v Číně běží záchranný program, který ty nejkrásnější úseky renovuje a pomáhá uchovávat pro příští generace.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.