Domů Aktuality

Lyžařská střediska v Jeseníkách na vlastní kůži: Jaká propadla a která stála za to?

Radek Štěpán 15. 02. 2022 1 484 zobrazení

Zimní sezona vrcholí a mnohá střediska doslova praskají ve švech. Pokud se aktuálně chystáte do Jeseníků, máme pro vás hned několik zajímavých tipů. Nejen na to, které sjezdovky stojí za návštěvu. Upozorníme i na ty, jimž se spíše vyplatí vyhnout. Pojďme se tedy na vybraná zimní střediska podívat podrobněji jak slovem, tak i fotografiemi.

Ski areál Branná jako jistota

Jako první jsme navštívili ski areál Branná. Ostatně přímo v Branné pod pivovarem Kolštejn jsme byli ubytováni, takže jsme vsadili na jistotu a mohli vyrazit pěšky. Areál je otevřený od 9:00 do 16:00 a lyžovalo se i večer, a to v pátek a v sobotu. Nejde o nijak velké středisko, nicméně překvapilo nás jak kvalitou upravených sjezdovek, tak i poměrně solidním zázemím. Ano, hlavní budova by si zasloužila fasádu a dořešit nějaké nedodělky, nicméně restaurace uvnitř byla vcelku solidní a toalety také. Dát jsme si mohli i pizzu a třeba jedenáctku Holbu či točenou malinovku. Hlavním lákadlem areálu je zřejmě starší dvojsedačka s kapacitou 1020 osob za hodinu a hezká nenakloněná červená sjezdovka o délce 450 metrů. vydat se ale můžete i modrou okolo vleku. Ta je o něco delší. Mezi sjezdovkami lze projíždět a vydat se může i do snowparku. Ten byl ale upravený mizerně, takže spíše ne. Nad oběma sjezdovkami se nachází ještě jedna menší s vlekem. Ten ale bohužel nebyl v provozu. Lidí tady bylo i o víkendu vcelku málo, takže žádné řady nikde nebyly.

Ski Branná: Foto Radek Štěpán

Hurá na Paprsek, ale většinou spíše na běžky

Přibližně nějakých 16 minut cesty autem od Branné se nachází středisko Paprsek. Vyrazit musíte z Branné na Staré Město. Odtud už nelze středisko minout. Běžkaři parkují na parkovišti nad Velkým Vrbnem, jinak se dá autem dojet až ke sjezdovkám. Většinou s řetězy. Nám se podařilo i bez nich. Vyjeli jsme ráno a bez problémů zaparkovali. Později už to bylo horší a o víkendu to často prakticky nemá smysl. Stačí se podívat na webkameru přímo na webu skiareálu. Ten byl z hlediska připravenosti sjezdovky famózní. Především skipark po boku sjezdovky s vlnami, raily, bednami a skoky stál za vyzkoušení. O to větší škoda, že funguje pouze dvojsedačka. Ta bohužel není schopna při větším množství lidí areál obsloužit. Poma, která je přímo na levém boku sjezdovky nefunguje. Minimálně by se měla zapínat aspoň při větším množství lyžařů. Mnohdy ale spousta aut nezaparkuje, takže je to asi jedno. Tak jako tak jsme měli štěstí i na sluníčko, takže poježdění famózní.

Ski areál Paprsek: Foto Radek Štěpán

Ski Kunčice bez front a s těžším sněhem

Jakýmsi protipólem Paprsku z hlediska kvality sjezdovky byl skiareál v Kunčicích. Bohužel jsem tady ale neměli štěstí na mrazivější počasí. Modrá sjezdovka a vedoucí k lanovce i k vleku byla už poněkud rozbitější. Přesto se dalo červenou, jež byla maximálně pevná a nahrnutý sníh tady fakticky nebyl. Škoda jen, že nebyla opravená sjezdovka u vleku H 130, jenž nejel. Freeride nic moc, ale při množství sněhu jsme mohli být rádi, že se tudy dalo jet. Vcelku prudká byla i modrá sjezdovka k druhému. Jinak se na pohodlné čtyřsedačce fakticky nečekalo a panák meruňky ve skibaru Kulaťák také nebyl od věci. Ski Kunčice určitě nezklamaly.

Ski Kunčice: Foto Radek Štěpán

Ramzová jako velká klasika s dvěma majiteli vleků

Jasně, vyrazit na Ramzovou je v podstatě povinností. Je zapotřebí ale vědět, že tady neplatí na všech sjezdovkách jeden skipas. Buď už lyžovat umíte a vydáte se na čtyřsedačku vedoucí nahoru pod Šerák. Tady se můžete napojit na další lanovku a vyvézt se až k chatě Jiřího na Šeráku. V den, kdy jsme na Ramzové byli, ale panovala okolo vrcholu vcelku solidní mlha, takže výhledy nic moc. Nám to ale nevadilo a šli jsme si koupit skipas na dvojsedačku, která vede jen na vrchol jakési cvičné louky. Dala se tady ale koupit klidně i hodinovka. Na velké lanovce to byly minimálně 4 hodiny. Na naučení lyžování nebo v našem případě jízdy na snowboardu ideální prostor. V dolním bufetu ještě párek a hurá na snowtubing. Ne, ten jsme nevyzkoušeli, ale možnost existuje.

Ramzová: Foto Radek Štěpán

Ski CENTRUM Miroslav s tragickou dostupností

Asi nejslabší dojem v nás zanechalo ski centrum Miroslav nacházející se v obci Lipová Lázně. V první řadě je třeba podotknout, že není možné zaparkovat pod sjezdovkami. Starý skibus sice jezdí nepřetržitě, nicméně pro jakékoli modernější středisko už musí být dostupnost autem jakousi samozřejmostí. Dalším překvapením bylo, že fungovala pouze starší dvojsedačka a jeden paralelní vlek. Ostatní vleky nikoli. S malými dětmi učícími se na snowboardu jsme tedy byli relativně nahraní. Jezdili jsme tedy jen 2 hodiny. Sjezdovka byla už ráno poměrně rozbitá a všude okolo i bláto. Hlavně tedy na velkém parkovišti, odkud se odjíždělo. Smůla, vina počasí, ale další návštěvu střediska bychom si už odpustili.

Ski Miroslav: Foto Radek Štěpán

Kraličák jako TOP

Poslední den jsme si chtěli dopřát a vsadili jsme na ski areál Kraličák. Jasně, museli jsme si připlatit. Denní skipas tady vyšel na nějakých 820 korun. My jsme ale nakupovali přes eshop, což je tady možné, a stál nás 738 korun. Navíc jsme si pohodlně skipasy vyzvedli v automatu. Moderní nádech areálu ještě podtrhla vyhřívaná šestisedačka s bublinou vedoucí ze Stříbrnic, kde jsme parkovali. Počasí bylo nic moc, sněžilo, a tak se odpočinek v lanovce prakticky vždycky hodil. My jsme nejprve vyzkoušeli přes kilometr dlouhou modrou sjezdovku. Manšestr, paráda. Poté už jsme jezdili i dolů do Hynčic pod Sušinou na dvojsedačku nazvanou Kaple. Ta je starší, ale také pohodová. K vrcholu se jde dostat provazovým vlekem od ní, nebo spojovací Tatrapomou. Jinak není problém sjet až k restauraci pod vlekem, kde jsme si dali výborné bramborové knedlíky se zelím. Odtud se dá vyjet vlekem nahoru a dostat se ke sjezdovce u Štvanice, jíž jsme začínali. Nakonec jsme ještě vyzkoušeli i červenou a černou sjezdovku kolem šestisedačky a byli spokojení i přes nahrnutý sníh a husté sněžení. Na naše podmínky nadstandardní zážitek. Nikde jsme navíc nečekali. Vše jsme zakončili v deštníku, respektive restauraci u moderní lanovky. Děti se ještě vydováděly ve Funparku se dvěma pojízdnými koberci.

Kraličák: Foto Radek Štěpán